Senioři bohatnou. Takový je závěr srovnání průměrného důchodu, který pobírali v roce 2003 a 2013. Rostou i úspory na stáří.
Pomalu přestává platit, že co důchodce, to osoba s nižšími příjmy. Tuzemští senioři pobírají vyšší penzi a zároveň drží větší objem peněz určených k čerpání budoucí renty. Čtěte také: Kolik milionů korun zajistí slušnou penzi?
„Průměrné“ důchody
Generace lidí ve věku 55 a starších roste jak početně, tak se zvyšuje jejich bohatství. Dobře to lze ilustrovat na důchodech a důchodcích. Jedním z dobře odvoditelných parametrů je průměrná výše důchodu, přičemž průměr se zvolna zvyšuje. A to jak absolutně za všechny důchodce, tak i ty, kteří odcházejí na odpočinek v daném roce. Průměrný sólo starobní důchod bez rozdílu pohlaví činil k 31. prosinci minulého roku 10 970 korun. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Muži a ženy pobírají odlišné penze, přičemž ČSSZ publikuje tři průměry výše důchodů.
Za připomenutí stojí ještě „druhý průměrný sólo starobní důchod“ v režimu unisex, který dostali senioři, jenž v roce 2013 odešli na odpočinek. V loňském roce odešlo do důchodu 49 897 mužů a žen a pobírali průměrný důchod 12 515 korun. Při srovnání se situací v roce 2003, dojdeme k číslu 50 238 seniorů, kteří odešli do penze. Jde tak o zhruba stejný počet jako v minulém roce. Avšak průměrný důchod bez rozdílu pohlaví (tzv. unisex) činil u důchodců jdoucí v roce 2003 na penzi 8 033 korun. Čtěte také: Seniorů přibývá, důchodový systém drhne
Movití senioři
Na základě této optiky průměrný český penzista bohatne. Do statistik příjmů nejsou započítány příjmy, které plynou seniorům z nashromážděného finančního majetku. Význam vlastních úspor a z nich vyplácené renty časem ještě naroste. Zvláště po zavedení rovného důchodu bude kladen na budoucí zajištění na stáří vyšší důraz.
Meziročně se rovněž zvyšuje hodnota majetku spravovaných penzijními společnostmi. I přes úbytky účastníků v transformovaných fondech v posledním roce se zvyšuje objem finančních prostředků evidovaných ve prospěch účastníků. Ke konci roku 2003 tehdejší penzijní fondy spravovaly 76,783 miliardy korun, k závěru minulého roku to již bylo 280,688 miliardy korun.
Uvedená čísla sama o sobě nemají příliš vysokou vypovídací hodnotu, neboť chybí přepočet absolutní sumy na jednoho účastníků. V roce 2003 bylo účastníků celkem 2 661 362, průměrně tak měl každý odloženo u penzijního fondu 28 850 korun. O dekádu později byl počet účastníků 4 870 174 s průměrnými úsporami 57 634 korun na hlavu. Čtěte také: Jak reinvestovat rentu z penzijního připojištění
Penzijní společnosti a jejich nabídka penzijních produktů není jediný způsob určený k zajištění na stáří. Do této oblasti patří široká paleta možností, kterak získat majetek. Ten se bude v průběhu času zvyšovat a životní úroveň bude mít s nejvyšší pravděpodobností rostoucí charakter.