reklama

Co se státním zaměstnancům nelíbí na snižování odměn?

Eva Nachtmannová dne 01. 10. 2010 - 12:00

Zaměstnanci pracující ve státních nebo veřejných službách se diví, že jim chce někdo vzít odměny a tuzéry. Neuvědomují si však, že v řadě firem zaměstnanci žádné bonusy nemají.

Normální odměna za práci člověka je plat nebo mzda. Odměny tvoří pomyslný nadstandard. Pokud někdo přijme práci, kde odměny tvoří významnou složku platu, je to buďto snílek anebo hlupák. Zaměstnavatelé a šéfové znají tisíc a jeden důvod, proč svým zaměstnancům slibují k platu odměny. Důvodů, proč bonusy nevyplácet, však tuzemští manažeři znají ještě víc. Čtěte více: Jak si udržet peníze? Neženit se, nemít děti a skrblit!

Odměny k platům jsou do značné míry demotivující. Jen si zkuste představit vašeho šéfa, jak plánuje rozpočet na příští rok. Vezme své ovečky, tedy vás, každé přiřkne určitou částku, kterou je myšlen roční plat a k tomu přidá pět nebo deset procent navíc, coby odměny. Ty však nemusí vyplatit. Namísto, aby toto několikaprocentní navýšení platu přidal k základu, udělá u něj poznámku: bonusy. A když se mu jednou nelíbíte, zkrátka vám nic nedá. Firma ho pochválí za úspory a on dostane benefity. Místo vás. Ještě máte chuť na odměny?

Ještě máte chuť namítat, že bonusy k vašemu platu jsou zapotřebí a že motivují zaměstnance? Houby s otcem. Díky odměnám můžete chytřejší zaměstnance popudit. Zejména tehdy, když nadřízený slibuje a poté neplní. Takový podřízený se cítí podvedený. A právem. Má dvě možnosti. Buďto si nechat zvýšit plat anebo odejít. V případě, že se jedná o schopného podřadníka, tratí na tom celý tým, potažmo firma. Jestli jde o flákače, splnil příslib benefitů svůj účel. Čtěte více: Nezaměstnanost: Počty nezaměstnaných a růst nových pracovních míst

Jsme chudinky, sdělují nám zaměstnanci státu

Zaměstnanci státu na tom nejsou o nic lépe, než kterýkoliv privátní pracovník. Musí poslouchat svého chlebodárce. Samozřejmě se mohou bouřit a stávkovat, ale také můžou táhnout k čertu. Jestliže státní zaměstnanci pracují jen kvůli tomu, aby získali zadarmo vstupenky do kina nebo divadla, či jim zaměstnavatel symbolicky proplatil část jejich dovolené, jsou tak trochu proti sobě. Je dobře, že peníze, které jsou takto vyhazovány oknem, v příštím roce nedostanou. Proč by měl někdo, kdo má ze zákona pětitýdenní nárok na dovolenou, dostat další peníze na proplacení zájezdu k moři?

To, že zaměstnancům pracující pro erár klesnou v příštím roce platy o desetinu a zřejmě se bude i propouštět, lze jen uvítat. Není normální, aby zaměstnanci státu měli stejné průměrně platy, jaké jsou v soukromém sektoru. Práce pro stát by měla být pro určité skupiny pracujících určitou definitivou. Mělo by platit, že práce pro stát je jistá v každé době, avšak o něco méně honorována. Čtěte více: Náš odchod, vaše smrt, je jedno z hesel nové kampaně lékařů za vyšší platy

Mezi halasné odpůrce vládních škrtů patřili i policisté. Podle jedné studie jsme na druhém místě v Evropské unii co do počtu policistů připadajících na jednoho obyvatele. Zatímco u nás připadá jeden policista na 221 obyvatel, ve Finsku „hlídá“ jeden polda 667 lidí. To jen tak na okraj, aby se nepřeceňoval vliv policie v Česku. Škrtat by se mělo mnohem víc…

Poznámka: Informace o počtu policistů na hlavu vychází ze zdrojů serveru Policista.cz a byl platný pro rok 2007. Stav se od té doby příliš nezměnil, nejvýše o desítky osob připadající na jednoho policistu.