Připravovaná důchodová reforma dostává každým dnem stále jasnější obrysy. Shrňme si, co všechno už o důchodové reformě a spoření na penzi víme. Ekonomické odborníky nechávají vládní návrhy vlažné. Volají po osobní odpovědnosti.
Proč zrovna důchodová reforma? V kostce lze odpovědět tak, že za několik desetiletí se sníží počet práceschopného obyvatelstva a tím pádem dojde i ke snížení peněz, které jdou od zaměstnanců a zaměstnavatelů na sociální pojištění. z tohoto pojištění se vyplácí starobní důchody. Současně nastane situace, kdy se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva sníží, zatímco počet důchodců se zvýší. Pokud stát nebude situaci včas řešit, nebudou peníze průběžně odváděné na penze stačit a důchody budoucích starobních důchodců budou v ohrožení. Ti budou ne zcela svou vinou stát díky svým příjmům ze státní kasy na pokraji chudoby. Vše se týká lidí okolo třicítky a mladších. Pokud vláda žádnou důchodovou reformu nepřijme, budou se v budoucnu důchody krátit. Čtěte více: Nízké státní penze v budoucnosti jako tvrdý fakt
Připravovaná důchodová reforma spočívá ve vyvedení části peněz určených na sociální pojištění do soukromých institucí, tzv. důchodových společností. Tyto společnosti budou ve speciálně zřízených fondech zhodnocovat peníze střadatelů, aby jim v okamžiku dosažení důchodového věku a splnění podmínek pro získání důchodu vyplácely doživotní rentu. Budoucí důchodce tak má vyšší šanci, že v důchodu bude mít více peněz, než kdyby peníze dál posílal státu. Čtěte více: Jak si spořit na důchod? Dlouhodobě a po malých částkách
Produkt nebo speciální společnost?
Výše popsaný způsob má několik problematických míst. Jedním z mnoha, je povinnost pro určité ročníky lidí, aby část svých peněz odkládali do společností a jejich fondů, které vzniknou jen kvůli důchodové reformě. Ekonom Tomáš Prouza, ředitel pro rozvoj a péči o klienty společnosti Partners for Life Planning, volá po tom, aby stát pouze definoval „produkt“. Na každé finanční instituci – bance, družstevní záložně, pojišťovně, investiční společnosti nebo třeba penzijním fondu – bude záviset, jestli tento „produkt“ zařadí do své nabídky. Kladem je, že na finančním trhu bude mít důchodový investiční produkt větší konkurenci. Bude tak vytvořen předpoklad na to, že jednotliví aktéři se budou snažit, aby klientům nabídli dostatečně atraktivní výnos a co nejnižší náklady, případně další výhody. Čtěte více: Jak si Češi stojí při spoření na penzi
Vládní návrhy, které představil ministr financí Miroslav Kalousek v diskusním pořadu Partie 27. února 2011, zatím počítají s tím, že bude vytvořeno 12 společností. Aby tyto firmy získaly od státu potřebnou licenci, budou muset prokázat, že mají alespoň 50 tisíc klientů. Další podmínkou bude, že každý z „fondů“ bude muset nabízet čtyři investiční strategie. Klient si tak bude moci vybrat z ryze konzervativní strategie založené na dluhopisech, až po tu nejdynamičtější, akciovou.
Vejminek: Jedno procento pro rodiče v důchodu
Na připravované důchodové reformě by mohli vydělat i lidé v důchodu, jejichž potomci pracují. Pracující by tak mohli poslat rodičům v důchodu jedno procento ze své hrubé mzdy. Jedno procento z průměrné mzdy 23 665 korun je 236,65 Kč. Ročně tak může každý důchodce mající alespoň jednoho potomka získat 2 840 korun. Nedílnou součástí bude i výminek, kdy se k sobě pod jednu střechu sestěhují dvě nebo tři generace.
Stop povinnému spoření ve fondech
Palčivým problémem je i nutnost povinného spoření. Proti povinnému spoření v důchodových fondech je například ekonomka Markéta Šichtařová. Ta by chtěla, aby spoření bylo dobrovolné. Se svým manželem a zároveň partnerem v podnikání Vladimírem Pikorou natočili klip parodující vládní kroky spojené s důchodovou reformou. Oba odborníci považují důchodové fondy za jeden velký tunel, který povede k vydělávání peněz jen těm, kteří budou fond vlastnit. Čtěte více: Spoření na důchod by nemělo být povinné
Vyvedení peněz ze státního důchodového systému
Dalším bodem, který souvisí s penzijní reformou, je vyvedení části peněz z důchodového státního účtu do soukromého. Zaměstnanec nyní platí sociální pojištění ve výši 28 procent ze svého hrubého platu (nebo mzdy). Pokud by využil možnosti spořit prostřednictvím důchodového fondu, bude moci tři procentní body vyvést právě do tohoto fondu, avšak pod podmínkou, že ze svého dorovná dvě procenta. Čtěte více: Současné penzijní fondy vás na důchod nezajistí
Příklad: Pobíráte-li průměrnou hrubou mzdu 23 665 korun, je 28 procent 6 626 korun. Jedno procento je 236 Kč. Při tříprocentním odvodu do penzijního fondu jde o částku 710 korun plus 472 korun za dvouprocentní opt-out. Celkově tak do fondu uložíte měsíčně 1172 korun, ročně pak 14 064 korun.
Poplatky spojené se správou fondu
Řeč se točí i okolo nastavení poplatků za správu fondu. Na poplatkovém systému fungují třeba investiční společnosti provozující podílové fondy. Každému investorovi strhnou z vkladu nebo výběru předem stanovené procento. Každým rokem pak získají další poplatky za vedení investorova účtu. Na podobném principu budou založeny i důchodové společnosti. Ty budou zřejmě svým klientům účtovat poplatky za roční správu. Otázkou je, jak vysoké poplatky budou moci účtovat. Na samém začátku budou paušální poplatky nízké a zřejmě stěží pokryjí provoz společnosti. Po několika letech se však situace změní a důchodové společnosti budou vykazovat zisk. Čtěte více: Silné a slabé stránky penzijního připojištění
Kdyby měla důchodová společnost jen oněch povinných 50 tisíc klientů, kteří jí ročně odvedou 14 064 korun, pak za rok získá fond 703,2 milionu korun. Po pěti letech bude ve fondu uloženo 3,5 miliardy, po dvou desetiletích 14 miliard korun. Předpokládejme, že inflace bude umořena z výnosů. Při dvouprocentním ročním poplatku vydělá fond v prvním roce necelých 15 milionů korun. Stěží tak zaplatí za své zaměstnance, kteří budou mít na starosti vedení fondu a každodenní chod. O proplácení reklamy, ani o úhradách provizí finančním poradců, kteří sjednávají smlouvy, nemůže být ani řeč. Pátý rok získá fond na poplatcích 70 milionů korun, dvacátý rok budou poplatky činit 280 milionů korun.
Klíčové bude, jestli budou poplatky účtovány z objemu spravovaných peněz anebo z výnosu fondu. Nutno podotknout, že čerpání peněz samotnými klienty nastane nejdříve po 32 letech od zahájení důchodové reformy. Majitelé fondu tak budou po dobu 32 let získávat od svých klientů každoročně stovky milionů korun. Oproti současným penzijním fondům budou moci správci nových důchodových společností investovat svěřené finanční prostředky agresivněji. Čtěte více: Odchod do důchodu je závislý na několika faktorech
Vychytralým tahem ze strany vlády je, že pokud střadatel zemře těsně po přiznání doživotní renty, propadají peníze společnosti. Na chlup stejně fungují i současné penzijní fondy. Jenže ty se od budoucích důchodových společností liší tím, že nejsou povinné. I tolik proklínaný stát má úmrtí příjemce důchodu lépe vyřešeno, než tomu bude v případě důchodových společností. Jestliže dnes zemře důchodce, jeho pozůstalí mají možnost získat část jeho starobního důchodu formou pozůstalostních důchodů.