reklama

Když jde flákač do penze

redakce dne 02. 12. 2013 - 00:00

Vyznavači nicnedělání a příležitostných fušek mohou ve stáří zaplakat. Namísto důchodu jim stát vyplatí balíček sociálních dávek.
 

Za zahálku se již do vězení nechodí. Tento relikt byl spojen s minulým režimem. Pro řadu lidí skýtá tato zdánlivá volnost jedno úskalí. Nic je nemotivuje k pracovnímu úsilí s cílem získat jednoho krásného dne od státu starobní důchod. Zadělávají si tak na mix sociálních dávek a podpor, počínaje existenčním minimem až po příspěvek na bydlení. Čtěte také: Co dělat, když nemáte nárok na důchod

Jistě máte ve svém okolí osobu, která dělá všechno pro to, aby na sklonku produktivního života nedostala starobní důchod. Pokud ano, prostudujte si argumenty, které vám mohou posloužit k odvrácení nepříznivého kurzu.

Nepracuji, žiji volně

Ve společnosti žije relativně velká skupina obyvatel, která si nad svou budoucností příliš neláme hlavu. Místo vlastní odpovědnosti se stále spoléhají na stát, který je ve stáří zajistí. Jenže je tomu právě naopak a stát je nezajistí. Již nyní je možné nahlédnout do budoucnosti a podívat se, jak velké důchody budou pobírat dnešní třicátníci. Pro průměrně vydělávajícího nejde o pěkně čtení. Pro flákače jde o horor. Čtěte také: Proč mám nízký důchod?

Jestliže jste až do svých zhruba 35 let života nikde pořádně nepracovali, měli byste si začít dělat starosti o svou budoucí penzi. Pořádnou prací nemyslíme osmihodinovou směnu v továrně nebo někde v kanceláři, nýbrž odvádění odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pakliže jste do svých 35 let pracovali příležitostně a namísto pracovní smlouvy, anebo alespoň živnostenského listu coby osoba samostatně výdělečně činná, jste měli různé příjmy bokem, zaděláváte si na velké nepříjemnosti.

Žádné či nízké odvody = stáří bez penze

Obcházením odvodů na sociální či důchodové pojištění se můžete ve stáří dostat do situace, kdy od státu nedostanete starobní důchod. Tato sociální dávka není automatická a vznik nároku je podmíněný splněním několika podmínek. Mezi nimi je i minimální možná doba hrazení pojistného. Osoby, které půjdu do důchodu v roce 2014, musí splnit dobu pojistného alespoň 30 let, po roce 2018 pak 35 let. Čtěte také: Důchody v roce 2014

Čerstvý třicátník do budoucna tolik nedohlédne. Dostat se do soukolí osudu, který ho jednoho dne rozdrtí je snadné. Jednou dvakrát vzal špatné místo, jindy si nedělal hlavu a namísto hledání zaměstnání setrval na úřadu práce delší dobu. Mezitím však pracoval na černo a veškeré vydělané peníze prohýřil ve spotřebě.

Do 35 let různé fušky, brigády, dohody a peníze žádné. Respektive peníze ano, avšak plynuly jen do kapsy našeho flákače. Ne do důchodového systému skrze sociální či důchodového pojištění.

Z úletu se stal životní trend. I když se nyní náš přístavní povaleč chytne za nos a začne se chovat odpovědněji, může se mu to za několik desítek let nepříjemně vymstít. Zanedbávat sociální odvody nemusí znamenat jen nízký důchod. Může dojít i k tak dramatické situaci, jako je absence důchodu. Na starobní důchod, stejně jako na jiný typ penze, není automatický nárok. Čtěte také: Trend budoucnosti: Práce seniorů v důchodu