reklama

Hospic vyprovází člověka na jeho poslední cestě

redakce dne 30. 04. 2014 - 00:00

Umírání je velké a neradostné téma, kterému teprve přicházíme na kloub. Smrt má v lidském životě své neodkladné místo.
 

Důstojný odchod, který nezatíží blízké příbuzné. Tak by se dalo formulovat přání mnoha lidí, kteří se někdy zamysleli o svém konci. Podobné přání panuje i o tom zemřít doma v rodinném kruhu. I to není snadné. V tomto posledním přání je patrný největší rozpor. Péče o starého, v celé řadě případů i nemocného, člověka vyžaduje dostatek fyzických a duševních sil, které pečující osoby, z velké části laici a neodborníci, nedokáží zajistit.

Hospic a paliativní péče

Hospic je zařízení, ve kterém je poskytována tzv. paliativní péče. Ta je zaměřena na úlevu od bolesti. Oproti tomu běžná lékařská péče ja zaměřená na léčbu, paliativní pak na zmírňování následků, kdy se lékařská péče přestává aplikovat. V praxi to znamená, že ještě předtím, než se těžce nemocný člověk dostane do hospicu, byli všechny možnosti léčby vyčerpány.

Hospic je zařízení, které je zaměřeno na poskytování duchovní podpory a doprovází člověka na jeho poslední cestě.

Zatímco v nemocnicích se lidé léčí, aby byli zdraví, v hospicu je šance na uzdravení minimální, avšak nebere naději, že se může stát malý zázrak a těžce nemocnému se uleví. Hospic je tak posledním místem před smrtí.

Poslání hospice

Filozofie hospice je zaměřená na úctu k životu a k člověku, coby bytosti jenž je jedinečná a neopakovatelná. Nemocný v hospicu najde útočiště před nesnesitelnou bolestí, kterou nemusí protrpět. Největším posláním je, že člověk nezůstane v posledních chvílích osamocen. Tím se kladou na hospice jiné nároky, než na nemocnice nebo domovy důchodců. Důležitou součástí každého hospice jsou duchovní otázky. Kromě běžného personálu jsou v hospicích běžně sociální pracovníci, psychologé a teologové. Významnou úlohu sehrávají dobrovolníci, kterým se v anglicky mluvících zemích říká „naslouchající“. Ti pomáhají personálu v jejich práci a prohlubují s nemocnými vztahy na jejich poslední cestě. Duchovní rozměr graduje i tím, že jsou přijímání všichni nemocní bez ohledu na své náboženské vyznání. Nejčastějšími zakladateli těchto zařízení jsou církve nebo řády.

Hospicová péče se může dělit do tří forem. Je možné využít i jejich kombinací.

Domácí hospicová péče

Domácí hospicová péče je pro nemocného nejlepší forma, jak se připravit na přicházející smrt. U nás není příliš rozvinutá, navíc přináší vysoké nároky na starající se příbuzné. Ti mohou být rychle vyčerpáni péčí o nemocného příbuzného.

Stacionáře – denní pobyty

Nemocný je přijat ráno a odpolene nebo večer odchází domů. Tato možnost je realizovatelná především tehdy, je-li stacionář v blízkém okolí pacienta.

Lůžková hospicová péče

Neumožňuje-li zdravotní stav nemocného využít jednu z výše uvedených možností nebo jejich kombinaci, případně je nemocný v příliš těžkém stavu, je jeho umístění do lůžkového hospice jedním z přirozených řešení. Často jsou do hospice posíláni nemocní na krátkou dobu, než se zotaví členové jeho rodiny, kteří o ně trvale pečují.