reklama

Jak si Češi stojí při spoření na penzi

Josef Janda dne 06. 09. 2010 - 08:00

Počet uzavřených smluv o penzijním připojištění bylo v Česku loni 4,47 milionu. Průměrná výše příspěvku za minulý rok bez přispění zaměstnavatele činila 444 korun. Nejpočetnější skupinou, která si spoří na důchod, jsou lidé starší 60 let.

Na penzi si tak spoří necelá čtvrtina lidí ve věku 60 až 64 let. Celkem je v penzijních fondech uloženo přes 200 miliard korun.

Čísla, čísla, čísla aneb Penzijní fondy přešlapují na místě

Na trhu působí deset penzijních fondů, které k 31. prosinci 2009 obhospodařovali celkem 4 470 178 klientů, kteří u nich měli sjednány smlouvy k penzijnímu připojištění. Přesná částka, kterou účastníci penzijního připojištění uložili do fondů byla 200,2 miliardy korun, což je o 14,1 miliardy korun více než ke stejnému datu roku 2008. Během letošního 1. čtvrtletí poslali Češi podle Asociace penzijních fondů ČR na své účty v penzijních fondech další 3,4 miliardy korun.

V období od ledna do konce března 2010 přibylo počet nových účastníků o 31 276. Průměrná měsíční úložka se pohybovala ve výši 429 korun. To je oproti loňskému průměru o 15 korun méně. To je méně než dvě procenta z průměrné hrubé mzdy. Různí odborníci přitom radí, aby si lidé na důchod odkládali mezi deseti až 25 procenty. Průměrný měsíční příspěvek státu byl loni 105 korun na jednoho účastníka.

Důvody proč lidé spoří méně jsou dva. Prvním z nich je, že na ně doléhá hospodářská recese a druhou příčinou mohou být nízké výnosy penzijních fondů. I když na trhu je několik fondů, které dokázaly připsat výnosy za minulý rok nad tři procenta, jde vesměs o fondy, které vysoké výnosy připisují v rámci své marketingové kampaně. Často je platí akcionáři penzijních fondů z vlastních kapes.

Jak vypadá průměrný účastník penzijního připojištění?

Průměrný účastník penzijního připojištění je žena starší 50 let. Respektive nejsilnější skupinou jsou lidé ve věku nad 50 let, kterých je necelá polovina a to 47,17 procenta. Podle pohlaví účastníků mírně převažují ženy, kterých si spoří na závěr života 53,09 procenta.

Nejméně zastoupenou skupinou lidí, kteří si spoří na důchod jsou lidé ve věku 18 až 29 let. Těch si spoří 12,61 procent. Toto číslo je však zkresleno i tím, že řada lidí studuje a tudíž nemá anebo nechce vynakládat peníze na spoření, jehož účinky pocítí až za čtyři desetiletí. Ve věkové kategorii ve věku 30 až 39 let má sjednáno penzijní připojištění 21,11 procenta lidí. Lidí starších o jednu dekádu (tj. od 40 do 49 let) si na důchod šetří 19,10 procenta. Ve věkové kategorii 50 až 59 let si na budoucí penzi spoří 22,94 procenta lidí. V kategorii lidí starších nad 60 let je to 24,23 procenta.

Proč spořit na důchod prostřednictvím penzijního připojištění?

Mezi pádné argumenty těch, kteří stojí v čelných pozicích penzijních fondů je názor, že lidé by si měli spořit na svůj odpočinek prostřednictvím mixu finančních produktů. Penzijní připojištění je jedním z nich. I když ve špatných letech ztěžka překoná inflaci, profituje zejména škálou příspěvků od státu a případně od zaměstnavatelů lidí, kteří si smlouvu sjednali. Řada lidí však žádný mix spořicích a investičních produktů na důchod nemá a tak berou za vděk právě penzijním připojištěním.

Nízké výnosy, široká paleta bonusů

Penzijní připojištění se tak dostává do slepé uličky. Na jednu stranu se jedná o poměrně jednoduchý produkt, který pochopí každý, aniž by musel mít titul z VŠE v Praze. Na druhou stranu právě současné nízké výnosy fondů, za kterými stojí legislativa této země, činí ze spoření na penzi trochu nevýdělečný produkt. A to až na jednu drobnost v podobě příspěvků zaměstnavatele, státní podpory a daňových bonusů.

Prostřednictvím různých podpor se tak z penzijního připojištění stává zajímavý produkt podobný například stavebnímu spoření. Účastník, který si sjednal smlouvu z penzijního připojištění tak může čerpat státní podporu, příspěvek od zaměstnavatele, anebo získat daňový bonus.

Při maximálním využití všech příspěvků, podpor a bonusů může účastník získat ročně až 13800 korun. Pokud by mu přispíval i zaměstnavatel v rámci nejvyššího možného plnění, které je daňově odpočitatelné, může se tato částka zvýšit až o 24 tisíc korun.

Silné a slabé stránky penzijního připojištění

Jednou ze slabin penzijního připojištění je, že peníze uložené v penzijních fondech nejsou pojištěny, jako tomu je například u
bank, družstevních záložen nebo stavebních spořitelen. Na druhou stranu si je toho stát vědom a tak prostřednictvím zákona o penzijním připojištění nařizuje penzijním fondům, aby svěřené finanční prostředky investovali konzervativně.

Dominantním finančním nástrojem jsou tak dluhopisy, ve kterých měli penzijní fondy ke konci loňského roku uloženo 81,5 procenta finančních prostředků. Druhé místo patřilo vkladům na běžných osobních účtech a termínovaných vkladech, kde měly fondy uloženo 11,3 procenta všech obhospodařovaných peněz. V akciích vázaly fondy necelá dvě procenta (přesně 1,7 %) svěřených peněz.