Investoři často a raději investují do komodit, které mají podobné zákonitosti jako akcie. Co ovlivňuje jednotlivé komodit nejčastěji si přečtěte v našem článku.
Do oblasti komodit patří cenné kovy (zlato, platina), nerostné suroviny (ropa, zemní plyn, železo), ale také zemědělské výrobky (pšenice, káva, kakao, cukr). Výsledná cena každé z těchto typů komodit je závislá na různých faktorech. Od počasí počínaje, přes výpadky těžebních polí až po objevování nových ložisek konče.
Vliv špatného počasí na potravinářské komodity
Na většinu komodit má vliv špatné počasí. Nemusí to být jenom extrémní počasí jako jsou dlouhá sucha nebo naopak deště, či vichřice nebo krupobití. Stačí, aby byla jiná teplota, než by měla být a pšenice nevyklíčí. Anebo stačí jeden pořádný červencový mrazík a zničí část úrody pšenice. Čtěte více: Hrozí nám hladomor? Ne, ale cena obilí bude vysoká
Podobně to platí i pro další suroviny, které v Česku nerostou, ale jsme na nich závislí. Například bavlna, káva, čaj nebo cukrová třtina.
Substituční efekt
Jestliže dojde ke zvýšení ceny kávy, které se například kvůli nepřízní počasí urodí méně, než v posledních letech, vzroste její cena. Na to však reaguje trh tím, že lidé začnou přecházet z pití kávy na pití čaje. V ekonomii se tomuto jevu říká substituční efekt.
Špatné počasí může mít vliv i na těžbu ropy. Jakmile dorazí do Spojených států pravidelné uragány, přestává se v přímořských šelfech těžit ropa. Kdyby tato situace trvala delší dobu, mohla by významnějším způsobem ovlivnit cenu ropy po celém světě.
Snižování těžby a vyčerpávání ložisek
Snižování těžby nerostných surovin může docházet ze dvou důvodů. Jedním z nich je snaha vyvolat snížením těžby zvýšení ceny za komoditu. To se například podařilo v sedmdesátých letech 20. století zemím ležících na Arabském poloostrově a jeho okolí. Výsledkem byl tzv. ropný šok. Čtěte více: Od příštího ledna si připlatíme za zelenou elektřinu
Cenu ropy a dalších nerostných surovin ovlivňuje i vyčerpávání ložisek, ze kterých se těží. Jakmile dojde k uzavření jednoho naleziště a není objeveno nebo otevřeno jiné, hrozí, že se krátkodobě zvýší cena dané komodity. Avšak vliv na cenu konkrétní suroviny může mít i její geografické umístění.
Například Austrálie má jedno z nejbohatších nalezišť bauxitu, ze kterého se vyrábí hliník. Jestliže by všude na světě došlo k vyčerpání ložisek bauxitu a v Austrálii nikoliv, mohla by si Austrálie začít diktovat ceny za tuto důležitou surovinu. Podobně je tomu i v případě „vyschnutí“ ropných polí v Iráku, Rusku, Venezuele nebo Nigérii. I když ropu těží několik dalších desítek států, naleziště v těchto zemích patří k těm nejvíce významných. Čtěte více: Evropské energetické společnosti ztrácejí na hodnotě
Limity v komoditách
Mezi nejvýraznější omezení v komoditách patří zejména to, že jednou dojde k jejich vyčerpání. Nemusí se to týkat jen ropy a dalších nerostných surovin, ale třeba i zemědělské produkce. Průmyslovým hnojením se postupně zvyšují agrární výnosy z hektaru. Takovýto růst však není věčný. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu obyvatel planety Země jednoho dne dojde k zastavení růstu zemědělské produkce.
Bod zvratu, který se například v terminologii těžby ropy nazývá jako ropný zlom, lidstvo čeká kdesi v budoucnosti. Jakmile nastane, bude se od tohoto okamžiku snižovat těžba ropy. Ta je důležitá nejen jako palivo a topivo, ale i k výrobě léků nebo plastů.