Česká spořitelna patří mezi jednu z největších bank v Česku. Své služby nabízí široké klientské základně. Je však ČS pro každého?
Na začátku tohoto příspěvku je nutno podotknout, že za Českou spořitelnu si můžete dosadit jakoukoliv jinou banku. Třeba Komerční banku nebo Československou obchodní banku. Českou spořitelnou jsme použili pro to, že je známá a velká. V žádném případě jí nechceme kritizovat. Na její velikosti chceme nastínit několik silných a slabých stránek, hrozeb a příležitostí.
Česká spořitelna (ČS) představuje pro Čechy totéž co pivo. Je všeobecně známá, mnohými milována a zároveň proklínána. Se svými deseti a půl tisíci zaměstnanci, 564 pobočkami a 1413 bankomaty a platbomaty dokáže obsloužit široké spektrum klientů. Ať už jde o dítě, studenta, dospělou osobu, živnostníka a podnikatele, ale korporátní, municipální či VIP klientelu.
Strasti velkých bank
Velké banky, mezi které patří i Česká spořitelna, mají jednu nevýhodu. Nabízejí příliš mnoho finančních produktů. V jejich množství se pak průměrný klient ztrácí. Jakmile se na trhu objeví nějaká malá, úzce zaměřená banka, lidé většinou odcházejí.
Podobnou produktovou paralelu lze přirovnat i k nabídce jízdného akciové společnosti České dráhy. Průměrný cestující se v pestré paletě různých slev také nevyzná.
Jako vhodný příklad pro názornou ukázku lze použít loňskou smršť (staro)nových bank – Equa Zuno, Air. Tyto banky začaly nabízet dobře úročené spořicí účty, na jejichž úrokové sazby řada klientů slyšela. Nešlo sice o hromadný exodus, aby to banku v podobě České spořitelny položilo, ale pár tisíc klientů přesunulo své peníze jinam. Část jich odešla úplně nadobro.
Zejména Zuno bank a Air bank začaly přetahovat klienty větším bankám. Právě unikátní a do určité i dílčí nabídky jsou pro velké banky nežádoucí.
Malé nové banky se v tomto případě chovali jako mořské rybičky, které okusují velrybu. Česká spořitelna není žádnou dravou bankovní štikou jako je tomu třeba u Raiffeisenbanky. Odchod několika tisíc retailových klientů pro ni není žádná pohroma.
Na trhu jsou stále díry
Jakmile se na trhu objeví pro klienty příležitost v podobě zajímavé nabídky, jedno zda-li jde o super výhodné spoření anebo naopak nízko úročená spotřebitelská půjčka či stodenní bezplatná lhůta na kreditní kartě, najde se vždy dostatek lidí, kteří změní banku. Toto chování hnané potřebou ušetřit (anebo vydělat) je logické.
Velké banky působící v České republice mají stále ještě štěstí v tom, že drtivá většina jejich klientů nehodlá změnit svou banku a ani o případné změně neuvažuje. Jakmile se toto konzervativní myšlení lidí změní, pocítí i velké banky, spolu s Českou spořitelnou, že i malé banky mohou být nebezpečnou konkurencí.