reklama

Komu patří peníze ze stavebního spoření?

redakce dne 02. 04. 2012 - 01:00

Založili jste potomkovi stavební spoření? Dejte si pozor, aby vás syn či dcera po dosažení plnoletosti nepopotahovali před soudem.
 

Situace zatím málo známá, leč pravdivá. Podobnou kauzou se dokonce zabýval Nejvyšší soud České republiky, který sídlí v Brně. Nejčastěji může k tomuto jednání docházet u rozvedených manželů, kdy jeden z nich proti tomu druhému poštve děti. Ty, ovlivněné jedním z rodičů, se tak nepřímo pomstí svému druhému rodiči.

Pro podobné případy nemusíme chodit daleko. Bohatě stačí, že tuzemské soudy děti houfně svěřují do péče jejich matek.

Založené a posléze zrušené „stavebko“

Jeden z rodičů založil hned po narození potomka stavební spoření. I když potomek ještě není způsobilý k právním úkonům, už má sjednané stavební spoření, které je napsáno přímo na něj. Rodič pro toto použil potomkovo rodné číslo.

Rodič po dobu několika let přispíval každým rokem na potomkovo stavební spoření. Na to chodily peníze, státní podpora a vše se úročilo. Co však nikdo nechtěl, manželé se rozvedli. Rodič, jenž stavební spoření založil, ho ukončil a peníze z něho vybral. Dlouho se nic nedělo až do okamžiku, kdy jeho syn či dcera, nenabyli zletilosti a nepopohnali svého milého rodiče před spravedlivost.

Případ skončil u Nejvyššího soudu ČR, který rozhodl, že peníze z dávno zrušeného stavebního spoření, náleží potomkovi, pro kterého byla smlouva kdysi sjednaná. Čtěte také: To nejlepší z finančního světa pro vaše dítě

Stavební spoření je darem

Jestliže pro svou ratolest sjednáte smlouvu ze stavebního spoření, stáváte se dárcem finančních prostředků, které na účet vedený u stavební spořitelny pošlete. Podle rozhodnutí soudu jde o to, že tomu, na koho byla uzavřena smlouva ze stavebního spoření současně vznikají práva a povinnosti plynoucí z tohoto vztahu.

Protože dítě samo o sobě nemůže vykonávat právní úkony, ke kterým je zapotřebí dosažení plnoletosti (tj. 18 let), přebírá jeho práva a povinnosti zákonný zástupce. V tomto případě pak rodič. Ten vykonává správu nad stavebním spoření jeho jménem a na účet dítěte.

Nejvyšší soud ČR tak došel k verdiktu, že stavební spoření, ve kterém figurovalo jméno dítěte, je ve skutečnosti jeho majetkem a rodič měl vykonávat správu svěřených prostředků co nejlépe a v zájmu potomka.

Nezbedný rodič tak musí svému potomkovi uhradit veškeré peníze, o které ho kdysi připravil.