V Česku přibývá lidí, kteří jsou závislí na pomoci státu. Zároveň se údajně zvyšuje střední třída, do které patří dvě pětiny populace.
Společným jmenovatelem vývoje polistopadové společnosti je konec rovnostářství a rozevírání nůžek ve společnosti. Společnost se tak začíná více dělit na bohaté a chudé. Tento stav je obvyklý ve vyspělých kapitalistických státech, byť někde nemusí platit absolutně (například skandinávské země). Začíná se stále více projevovat to, že za životní úroveň může rodina a okolí, do kterého dotyčný či dotyčná patří.
Bohatství leží ve vzdělání
V celé řadě různých statistik a průzkumů se ukazuje, že dosažená úroveň vzdělání ovlivňuje příjmy. Neplatí to však automaticky ve všech situacích. I přesto jde o důležitý parametr, který předurčuje, jak se bude danému člověku v životě dařit. Čtěte také: Školné zvýší vzdělanost obyvatel
Právě v přístupu ke vzdělání je zakopaný pes celé společnosti. I když je tuzemské školství bezplatné, přestávají mít sociálně slabší zdroje na to, aby posílali své potomky do školy. Nevidí zkrátka ve studiu svých dětí žádnou přidanou hodnotu, která by se jim vyplatila. A tak uvrhávají své ratolesti do stejného života, v jakém se nacházejí oni sami. Mobilita mezi různými sociálními vrstvami je tak prakticky omezena. Stále platí zásada, že má-li člověk štěstí anebo vhodné rodinné podmínky, může se posunout na socioekonomickém žebříčku směrem nahoru.
Vzkvétá střední třída?
V médiích před časem proběhla analýza UniCredit Bank, ve které se banka vyjádřila, že střední třída v Česku roste. Do střední třídy zařadila UniCredit Bank ty domácnosti, jenž mají čistý měsíční příjem nejméně 35 tisíc čistého. Celkem se v tomto režimu nachází 3,5 milionu osob.
Samotná potíž je již v samotné definici střední třídy, kterou banka ve své studii používá. Podle ní jde o osoby zařazené do skupiny C1 a C2 dle klasifikace ABCDE, jenž vychází z evropské škály ESOMAR. Čtěte také: Střední třída: Kdo patří do základní vrstvy obyvatel každého civilizovaného státu?
Podle banky do těchto skupin spadají lidé pracující ve státních službách a ve finančním sektoru, anebo jde o zástupce nižšího a středního managementu. Rovněž sem prý patří majitelé malých firem či úspěšní živnostníci.
A jako nejlepší
Klasifikace ABCDE (přesné dělení je na A, B, C1, C2, D, E1, E2, E3) se zabývá posuzováním sociálního a ekonomického postavení jednotlivce ve společnosti. Předmětem průzkumu UniCredit Bank bylo zaměření na skupiny C1 a C2, které byly mylně interpretovány jako střední třída. Ta je však o stupínek výše a více do ní zapadají lidé ze skupin A a B. Čtěte také: Čechů s majetkem nad deset milionů korun je 17 tisíc a přibývají další
Skupina A je s nejvyšším sociálním statusem. Její „členové“ disponují prestižním zaměstnáním a mají zároveň nejvyšší příjmy. Do skupiny B spadají lidé rovněž s nadprůměrnými příjmy. Lidé spadající do skupin C1 a C2 mají průměrné příjmy. Nízké příjmy než průměrné začínají u osob ve skupině D a poté v těch „éčkových“. Příslušníci skupiny D mají podprůměrné příjmy a podprůměrnou životní úroveň. Do skupin E1, E2 a E3 jsou zařazeni lidé, kteří jsou ekonomicky neaktivní. Typicky jde o nezaměstnané, důchodce nebo nekvalifikovanou pracovní sílu.
Globální definice střední třídy
Do střední třídy podle definice OSN patří každý, kdo může denně utratit deset až sto dolarů. Tuto definici je nutné brát s velkou rezervou, neboť po přepočtu do českých reálií má osoba, jenž může utratit denně deset dolarů zhruba 200 korun, v měsíčním výhledu jde o šest tisíc korun, což je méně než činí čistá minimální mzda. Naopak sto dolarů (a její měsíční ekvivalent v národní měně) je v tuzemských kulisách spíše ukazatelem ekonomicky úspěšného člověka, neboť pro útratu dva tisíce korun denně by bylo zapotřebí více než dvojnásobek průměrného platu.
Osoba s příjmem přes 9 tisíc korun čistého je podle Eurostatu chudým člověkem, avšak podle OSN jde o příslušníka střední třídy.
Chudých lidí přibývá
Na opačném konci žebříčku stojí lidé, kteří jsou sociálně slabí a spadají tak do skupiny chudých. Chudoba se dá definovat různě, v kontextu vyspělého světa, respektive podle evropského statistického úřadu Eurostat je chudý každý, jehož příjmy jsou nižší než 60 procent mediánové čisté mzdy. Aktuální medián hrubé mzdy činí 20 944 Kč a čistá mediánová mzda pak 16 495 korun. Oněch 60 procent je pak 9 897 korun. Podle této definice je tak chudým každý, jehož hrubá mzda nepřesahuje 11 373 korun. Čtěte také: Prekariát jako nová společenská třída
Chudobou je u nás ohrožen až jeden milion obyvatel.