reklama

Lidé si na stáří spoří málo a ještě k tomu špatně

redakce dne 25. 05. 2012 - 01:00

Necelá polovina lidí si odkládá peníze na stáří. Z pohledu rozložení investic, výnosů a výše sumy je jejich snaha nedostatečná.
 

Základním finančním produktem zajištění na důchod je penzijní připojištění. Ostatně již samotný název vypovídá o tom, na jaký účel je „penzijko“ určeno. Systém vkladů, státní podpory a snížení daňového základu je promyšlen dobře a je snadno srozumitelný. Dokonce i pravidlo minimálního možného připisovaného výnosu, který musí činit alespoň 0,1 procenta, což je v hantýrce ekonomů kladná nula, je také dobře vymyšlen.

Věcí, které v penzijním připojištění trochu pokulhávají jsou zejména ty, že peníze v penzijních fondech nejsou pojištěny jako je tomu u bank, záložen a stavebních spořitelen. Problematické je také pravidlo připisovaných výnosů v režimu „kladné nuly“, který nutí penzijní fondy investovat značně konzervativně. Tuto investiční rigiditu mají fondy danou již ze zákona o penzijním připojištění.

Nízké výnosy a vklady

Kámen úrazu spoření v rámci penzijního připojištění nastává právě v dosahovaných nízkých výnosech a malými vklady. Průměrná částka na účastníka penzijního připojištění podle Asociace penzijních fondů ČR za rok 2011 činila 442 korun. Je to včetně měsíční úložky a státního příspěvku. Ten činil průměrně 103 korun na účastníka ve stejném roce.

Vývoj penzijního připojištění k 1. čtvrtletí 2012

V současné době je účastníků penzijního připojištění přesně 4 687 278. V penzijních fondech mají uloženo 235,413 miliardy korun. Údaje pocházejí od Asociace penzijních fondů ČR a jsou platné k 31. březnu letošního roku.

Na základě výše uvedených čísel můžeme cvičně propočítat modelovou výši finančních prostředků po pěti, deseti a třeba třiceti letech spoření.

Výnosy penzijního připojištění

5 let 10 let 20 let 30 let 40 let
28 159 Kč 60 804 Kč 142 520 Kč 252 340 Kč 399 928 Kč

Výpočet: investia.cz

V typovém řešení jsme počítali s průměrným zhodnocením tři procenta. Tento výnos je relativně optimistickým scénářem, který navíc dokáže překonat inflaci, nebo ji alespoň z větší části anulovat.

Kombinací nízkých výnosů a vkladů je to, že v konečném součtu, byť třeba po třech desítkách let, dochází k paradoxní situaci, kdy si v podstatě nenaspoříte nic. Částka 400 tisíc korun po 40 letech spoření není žádné terno. Aktuálně jde o sumu rovnající se 20 průměrným platům. Pro českého důchodce představují takto získané peníze finanční rezervu na několik let. Průměrný věk dožití v důchodovém věku je však několikanásobně vyšší.

Spásou jsou investice

Spásou pro tuzemské budoucí seniory jsou investice do otevřených podílových fondů, nákupu investičních certifikátů a dividendové akcie. Zde se dá při stejné roční úložce, tedy při sumě 5 304 korun získat vyšší výnos. Při osmiprocentním ročním zhodnocení získáte po čtyřech dekádách sumu ve výši 1,486 milionu korun, což je třiapůlkrát více, než v případě odkládání stejné sumy po stejně dlouhou dobu do penzijního připojištění.

Připravujete-li se do důchodu pečlivě, jistě investujete vyšší částku. Zatímco u penzijního připojištění hrozí riziko jen v těch případech, že výnosy budou nižší než inflace a vy tak budete „virtuálně“ tratit. U investic vám kromě nulového zhodnocení hrozí i kolísání hodnoty jistiny. Zato výnosy jsou v podstatě neomezené. I z tohoto důvodu se vyplatí při výpočtech stát nohama pevně na zemi a v modelových příkladech nepřekračovat průměrné roční zhodnocení deseti procent.