reklama

Minulé pracovní úspěchy nejsou zárukou těch budoucích

redakce dne 12. 08. 2014 - 00:00

Ne každá změna v pracovním životě může být dobrá. Někdy stačí málo a život se vám doslova převrátí.
 

Povedl se vám v minulosti pracovní projekt? Případně máte za sebou několik úspěšných let u jednoho zaměstnavatele? Ne vždy se vám může dařit stejně i v budoucnosti. Čtěte také: Práce budoucnosti: Kdo se uplatní?

Podobně jako v investování, ani v případě zaměstnání nemáte vyhráno do budoucna. Minulé pracovní úspěchy nejsou zárukou úspěchů budoucích. Jedno zda-li jde o investování, práci nebo podnikání. Před každou změnou zaměstnání nebo oboru působnosti se může přihodit, že se vám v budoucnosti přestane dařit. Případně půjde o nepříjemnou přestávku ve vaší dosavadní kariéře.

Na názorných příkladech si ukážeme, že být pracovně úspěšný dlouhodobě nemusí být dvakrát snadné. Na základě dvou příběhů (jeden odposlechnutý v bance při čekání na obsloužení, druhý pak na základě došlého e-mailu od naší čtenářky) jsme připravili jejich čtivé převyprávění.

Jedna profese, dva zaměstnavatelé

Měnit zaměstnání je vždy velkým zásahem do pracovního života. Důvodů, proč volit pro odchod od současného zaměstanavatele k jinému, je celá řada. Mezi ty běžné patří vyšší plat nebo zajímavější práce. Někdy může být změna vyvolaná příliš napjatými vztahy na pracoviště nebo nemožností kariérního postupu. Odchod ze zaměstnání může být i ryze pragmatickou záležitostí. Mnohdy stačí i obyčejná láska z vedlejšího města a touha být s danou osobou co nejdelší dobu se přetaví k přestěhování a hledání si práce v novém působišti. Čtěte také: Proč se Češi neradi stěhují za prací

Nyní však k odposlechnutému příběhu. Pan Jiří pracoval v jedné nejmenované velké bance na pozici odborného pracovníka. Náplň jeho práce byla veskrze rutinní záležitostí s důrazem na analyzováního velkého objemu dat a hledání jejich vhodné interpretace. Pracovní nabídka k přechodu do menší banky byla lákavá, stejně tak i pracovní náplň, která byla téměř totožná. Jen za více peněz a z praktického hlediska by si pan Jiří polepšil i při dojíždění. Časová úspora po cestování pražskou městskou hromadnou dopravou by se snížila na polovinu.

V novém zaměstnání se Jiřímu dařilo. Přežil zkušební dobu i první rok, neboť měl pracovní smlouvu na dobu určitou. Zhruba po dvou letech došlo k výměně jeho přímého nadřízeného. Zakrátko přišel pokyn ke snížení pracovních míst za účelem úspor mzdových prostředků. Nadřízený udělal nejjednuší věc, kterou mohl. Aby si usnadnil rozhodování a zároveň jasně předvedl svým podřízeným, kdo je v oddělení pánem, propustil služebně nejdéle a zároveň nejméně sloužícího člena svého týmu. Pan Jiří dostal výpověď, přestože kvalita odváděné práce patřila k nadprůměru. Vzhledem k jeho profesním dovednostem získal pan Jiří zanedlouho nové zaměstnání, které ho mírně odchýlilo od jeho práce datového analytika, ale profesně představuje mimořádnou výzvu. Čtěte také: Co (ne)dělat, když vás vyhodí na hodinu…

Zaměstnání vs podnikání

Druhým případem, že občas nevyjde slibně rozjetý přerod ze zaměstnance na podnikatele, je situace, ve kterém dotyčné osobě hrálo vše do karet. Silva byla zkušenou účetní s desetiletou praxí. Kromě vedení účetnictví ve firmě, v níž pracovala od maturity, vedla účetnictví a přehled příjmů a výdajů desítce živnostníků. Jednoho dne si Silva umínila, že by mohla pracovat na sebe a opustit stávající zaměstnání. Měla trochu potíže na původním pracovišti, neboť se jí stávalo, že si ji čas od času zavolal nadřízený a vyptával se, jak se jí daří. Z těchto hovorů usoudila, že se majitel firmy rozhoduje pro její propuštění avšak nechce, aby dopadla přímo na dlažbu. Částečně měla pravdu, jen s tím rozdílem, že majitel firmy chtěl Silvě snížit pracovní úvazek z důvodu nízkého objemu zakázek. Proto sondoval, jak si ve svém podnikání vede. Silva bez této patřičné znalosti pozadí dala výpověď a začala se věnovat jen svým klientům. Jaké však bylo jeji překvapení, když několik podnikatelů a živnostníků po zjištění, že již nepracuje v zaběhlé účetní firmě, přešlo k jinému účetnímu. Jak později zjistila, vedlo její zákazníky přesvědčení, že coby živnostnice nemá v tak náročném oboru na vzdělávání šanci na dlouhodobé poskytování kvalitního servisu.

Výsledkem bylo, že Silva během několika málo měsíců přišla o polovinu svého klientského kmene a po zhruba půl roce nastoupila na poloviční úvazek zpět ke svému původnímu zaměstnavateli. Čtěte také: Rozdíly při náborování absolventa a profesionála

Oba případy mají šťastné konce, neboť „postiženým“ osobám se nedařilo jen krátkou dobu. Horší to je tehdy, kdy lidé změní svého zaměstnavatele a prakticky si tak zadělají na problémy, ze kterých se dostávají klidně i několik let.