S prodlužující délkou dožití a celkovou vitalitou populace přichází nový fenomén, který představují pracující důchodci.
Minulou středu dopoledne (tj. 9. října 2013) představil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ) prezentaci, ve které uvedl, že Češi chtějí pracovat i v důchodu. Stačilo počkat několik dnů, než tento materiál zpracují média a člověk se nestačil divit, jak byla látka pojata. V podstatě dost negativně s nádechem pobouřit čtenáře a zároveň si zajistit jeho přízeň. Pod podobně laděnými texty se vyrojily diskusní příspěvky. Ty vyznívaly vesměs v duchu, že nás chce stát přivést do hrobu, aniž by nám slušným poctivým obyčejným lidem něco vlastně dal v penzi.
Jak vypadá pracující důchodce
Pracujících důchodců bylo ke konci prvního pololetí letošního roku 145,1 tisíc do 70 let věku. Loni za celý rok to bylo o pět tisíc méně. V roce 2010 pracovalo 129 600 penzistů, v roce 2011 ještě o tři tisíce více. S tímto stavem souvisí i to, že na penzi odchází stále vitálnější lidé, kterým stačí fyzické a psychické síly k vykonávání pracovních činností.
Vyznění zprávy ČSÚ bylo takové, že nejčastěji pracují lidé v důchodu tehdy, mají-li vysokoškolské vzdělání, bydlí v Praze a vykonávají nemanuální práci. Často jde o lidi rekrutující se z vyšších příjmových skupin, kteří pracovali jako zákonodárci, řídící pracovníci, specialisté či pracovníci ve službách a prodeji. Nejméně pracujících seniorů se nacházelo v dělnických profesích jako je obsluha strojů a zařízení, montéři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, případně řemeslníci a opraváři. Zkrátka a jednoduše, čím těžší manuální práce navíc v ne zrovna idylických podmínkách v teple a pohodlí kanceláře, tím méně takovýchto lidí pracuje, případně je ochotno pracovat.
Společným jmenovatelem pracujících důchodců je udržení dosavadní životní úrovně a být ještě nějakou dobu aktivní jako v době, kdy měli příjem. Podobně to vidí i ti, kteří do důchodu teprve směřují a mají zájem pracovat i když mají nárok na odpočinek. Tento pohled není úplně od věci, neboť pracující senioři mají nárok na starobní důchod a současně pobírají plat. Získávají tak vyšší příjem, než kdyby jim jedna z těchto finančních „dotací“ chyběla. Proto je zcela pochopitelné, že vitální penzista chodí do zaměstnání, případně podniká a současně pobírá důchod.
Když média přehánějí
Třaskavý potenciál se skrývá v jedné větě, který ČSÚ uvedl v tiskových materiálech takto: „Téměř půl miliónu osob v předdůchodovém věku (42 % dotázaných) se vyjádřilo, že plánuje nadále pracovat i po odchodu do starobního důchodu. Převážná většina z nich odpověděla, že jejich motivací jsou finanční důvody.“
Média postavila své příspěvky vesměs na výše uvedené větě a výsledky tohoto průzkumu rozmázla do takových obludností, že jsme se v redakci nestačili divit. Například na jednom finančním serveru se objevil titulek „Starší lidé nemají peníze, musejí pracovat. Budou mít kde?“, na jiném pak „Důchodu se nedočkají. Někteří lidé budou pracovat do konce života“. Zpravodajský deník Novinky.cz zvolil relativně solidní titulek: „V Česku narůstá armáda pracujících důchodců“.
Zajímavé informace o trendech v životě seniorů lze nalézt v knize Sociologie stáří a seniorů autorů Petra Saka a Karolíny Kolesárové, kterou vydalo nakladatelství Grada Publishing.
Tímto příspěvkem jsme chtěli ukázat, jak lze k jedné zprávě přistoupit. My se držíme konzervativního pohledu a dokážeme si představit člověka, který pár let po splnění podmínek na starobní důchod pracuje a vytváří hodnoty.