reklama

Školné zvýší vzdělanost obyvatel

redakce dne 29. 02. 2012 - 00:00

Zavedením školného na vysokých školách se rozšíří počet těch, kteří na studium vysoké školy mají vědomosti, ale ne peníze.
 

Zpoplatnění vysokoškolského studia lze jen uvítat. Do systému tuzemských vysokých škol tak přijdou další peníze. Terciálním vzdělávacím institucím, mezi které patří univerzity, vysoké školy a vyšší odborné školy, se sníží závislost na státních zdrojích. Školné pomůže i státní pokladně.

Na „VOŠkách“ se již nyní platí školné. Jde o poplatek od 1000 do 5000 korun za období (obdoba semestru na vysokých školách).

Zkuste si představit modelovou situaci, ve které matka samoživitelka pečuje o své ratolesti. Potomci budou zcela závislí na matce a ta na svém zaměstnavateli, případně klientech, podniká-li. Situaci zcela mění další element v rodině a tím je muž. Jeho příjmy zvyšují životní úroveň celé rodiny a vnáší do ní další prvek stability. Čtěte také: Jak si udržet peníze? Neženit se, nemít děti a skrblit!

V podobné situaci jsou i české vysoké školy, které jsou závislé na finančních zdrojích plynoucích ze státního rozpočtu. Zavedením školného získají vysoké školy další penězovod, díky kterému se stabilizují. Dá se předpokládat, že výdaje státu do školství budou mít v budoucnosti spíše klesající tendenci. Studentů však bude přibývat. Na vysokých školách k 31. prosinci 2010 studovalo 396 307 osob. To je o zhruba sedm tisíc lidí více než ke stejnému datu 2009. Údaje pocházejí ze statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání. Přepokládejme, že na tuzemských vysokých školách v současnosti studuje 400 tisíc studentů.

Názorné kupecké počty

Pro názornost, kolik peněz mohou vysoké školy každým rokem získat, si vypomůžeme jednoduchými kupeckými počty. Předpokládejme, že v tuzemsku studuje již zmíněných 400 tisíc vysokoškolských studentů. Kdyby každý z nich zaplatil školné ve výši deset tisíc korun ročně, získají univerzity a vysoké školy navíc čtyři miliardy korun. Bude-li školné činit 15 tisíc korun na studenta, bude to šest miliard, případně osm, za předpokladu, že školné bude 20 tisíc. Čtěte také: Kolik peněz vyděláte za svůj život?

Vysoké školy v roce 2012 získají od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy sumu ve výši 21,2 miliardy korun. Čtyři miliardy korun získaných navíc ze školného by pro vysoké školy bylo jistě vítanou finanční injekcí.

Školné jako příležitost pro sociální slabé

Zavedením školného je další příležitostí pro studium na vysokých školách i pro sociálně slabé. Že to zní jako paradox? Nikoliv. Vydělíme-li výše uvedená čísla, dojdeme k závěru, že jeden vysokoškolský student bez rozdílu studovaného vysokoškolského stupně (bakalářský, magisterský, doktorský) a formy studia (prezenční, distanční a kombinovaná) vyjde daňové poplatníky na 53 tisíc korun ročně. Za čtyři miliardy korun může studovat dalších 75 tisíc studentů. Tyto osoby se mohou rekrutovat právě ze sociálně slabšího prostředí. Již nyní platí, že studium něco stojí. Žijí mezi námi lidé, kteří na studium nemají peníze i když vědomosti jim nechybí.

Půjčky na studium a stipendia

Se školným souvisí i rozvoj půjček na studium. Zavedení školného se nejvíce dotkne těch, kteří nemají vytvořené finanční rezervy, ze kterých by školné uhradili. Jedno zda-li jde o samotné studenty nebo jejich rodiče. Pomoci by jim měly půjčky s odloženou splatností. Tento způsob financování je známý například ze Spojených států nebo Velké Británie. Jeho nevýhodou je, že ani po ukončení vysoké školy nemusí nalézt absolvent po finanční stránce dostatečně ohodnocenou práci, která by stačila na pokrytí životních potřeb a současně se z ní dala platit půjčka. Dalším bolavým místem a argumentem proti školnému na vysokých školách je situace, kdy ani vysokoškolské vzdělání nemusí zajistit platově dobře ohodnocené zaměstnání. Čtěte také: Jak vypadá profesionál?

Tento jev je známý zejména v menších, byť bohatších ekonomikách jako jsou skandinávské země. Například ve Finsku či ve Švédsku zastávají lidé s univerzitním diplomem stejnou práci jako ti, kteří mají maturitu. Finanční ohodnocení je pro oba pracující totožné. V těchto případech jdeme však nad rámec tohoto příspěvku.

Svou roli budou mít i sociální stipendia. Ty jsou ostatně na vysokých školách přítomny i nyní. Právě zavedení školného by mohlo dojít k rozmachu sociálních stipendií, které poskytnou potřebné finance i těm, kteří pocházejí ze sociálně slabších vrstev, ale současně disponují znalostmi a studijními předpoklady, které jsou pro studium vysoké školy potřebné. Tento sociální rozměr má výhodu i v tom, že hospodářství se transformuje z výrobní ekonomiky na znalostní. Čtěte také: Struktura nezaměstnanosti se v budoucnu promění

Sníží se tak počet nezaměstnaných osob s nižším vzděláním i přesto, že tito lidé mají potenciál, jenž se jim nepodařilo naplnit. Zkrátka to díky jejich původu nešlo. Současně vzroste i sociální mobilita a lidé, kteří pocházejí z nižších vrstev, se díky vzdělání budou moci posunout na společenském žebříčku. Čtěte také: Střední třída: Kdo patří do základní vrstvy obyvatel každého civilizovaného státu?