reklama

Školství zadarmo pomáhá bohatým. Snad tomu bude i nadále

redakce dne 28. 08. 2014 - 00:00

Bohatí plnými doušky využívají zdejší příhodně nastavený školský systém. Chudí pomáhají bohatým ještě více bohatnout.
 

Je zajímavé, že bezplatné školství preferují lidé s levicovými volebními preferencemi. Právě tytíž osoby nejvíce ze všeho štve, jak si svět parcelují chytří, bohatí a úspěšní lidé. Je to paradox doby a zřejmě zároveň nízká úroveň vzdělanosti části levicového elektorátu. Čtěte také: Konec rovnosti v Čechách

Jste-li chytrý a úspěšný člověk, musíte být za tento dar z nebes neskonale šťastni a děkovat Bohu, že všem nenadělil stejně.

Nechme nyní stranou údajně nevalnou úroveň tuzemského školství. Vysokoškolský titul svým držitelům zvyšuje šanci na získání prestižních a zároveň i dobře placených pracovních míst.

Chudí dotují bohaté

Bezplatný vzdělávací systém je napojen na státní rozpočet, ze kterého proudí finančních prostředky na všechny zdejší školské stupně. Státní pokladu plní peníze lidí napříč celým sociodemografickým spektrem. Bohatí více, chudí lidé méně. Vtip je ukryt v důmyslném, leč málo viditelném detailu. Chudší lidé nedokáží vytvořit svým dětem příhodné podmínky pro získání vzdělání, v tomto ohledu toho vysokoškolského, anebo alespoň středoškolského s maturitou. Čtěte také: Školné zvýší vzdělanost obyvatel

Ufinancovat život vysokoškoláka, který namísto ekonomicky výhodnějších činnosti setrvává v „neproduktivním“ studijním režimu je pro lidi s nízkým vzděláním a všeobecným rozhledem a zároveň s prázdnou kapsou značně nevýhodné. K tomu je nutné připočítat nulový dlouhodobý výhled, ve kterém dokáže absolvent s příslušným akademickým titulem vygenrovat během svého pracovního života větší příjmy.

Nikterak jsme se nepídili po sociodemografických údajích současných studentů Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického či Vysoké školy ekonomické v Praze, které mají vytváření profesně úspěšných a relativně dobře zajištěných osob jako svou hlavní náplň činnosti. Nelze tak stanovit, kolik osob pochází z prostředí chudých, sociálně vyloučených rodin. Avšak po přihlédnutí k určité elitnosti těchto vzdělávacích institucí bude takovýchto osob chodit po akademické půdě pomálu. Čtěte také: Jak se co nejlépe připravit na budoucnost

V kostce to funguje následovně. Do společného měšce přispívají chudí i bohatí. Avšak užitek plynoucí ze vzdělávací soustavy má jen jedna část přispěvovatelů. Druhá skupina na tom tratí a to i z dlouhodobého hlediska. Neobstojí argument, že chudí lidé jsou častějšími příjemci sociálních dávek, takže peníze od státu získají jiným způsobem. Sociální pomoc státu má spíše klesající tendenci, zato příjmy dosažené na základě získání určitého studia, třeba toho nejvyššího, vysokoškolského, mají naopak rostoucí charakter. V absolutních číslech se sociální dávky pohybují ve zlomcích průměrné mzdy, příjmy ze závislé činnosti na její násobky.

Školné zvyšuje vzdělanost

Zavedení školného zvyšuje vzdělanost obyvatel napříč celou společností. Můžeme vycházet ze dvou premis. První je, že stát nebude snižovat finanční příspěvky do školství, druhou je, že do vzdělávání se po zavedení školného dostanou další peníze. Bude možné zlepšit výuku a zároveň rozšířit možnosti studia pro osoby, kterým nehrály do karet již zmíněné omezující faktory, aby vůbec na univerzitní půdu mohli vstoupit jako studenti. Čtěte také: Práce budoucnosti: Kdo se uplatní?

Dostatek finančních prostředků oproti dnešku umožní nabíze pro talentované studenty prospěchová a sociální stipendia. Tím se zvýší edukovatelnost a na vzdělání dosáhnou i tací, kteří byli dříve kvůli bezplatnému školství postaveni na vedlejší kolej.