Státní rozpočet může být do roka v plusu, politikům chybí odvaha

Stát má plno možností, jak neblahý schodek státního rozpočtu zvrátit do černých čísel. Pouze zrušením daňové slevy z platů zaměstnanců by si ročně polepšil nejméně o 53 miliard korun. Férových způsobů úspor má stát o dost více.

Dřívější Klausovo pomyslné utahování opasků musí pocítit všichni. Ne jen příslušníci jedné třídy. Každý volič, který v minulosti volil opakovaně komunisty, sociální či občanské demokraty, musí nést následky svého rozhodnutí. Měl by zejména zapomenout na trestání předem vytipované skupiny obyvatel. Čtěte také: Vyšší zdanění bohatších lidí státní rozpočet nespasí

Stejně jako čarodějnice a Židé kdysi, tak Rómové dnes, by mohli vyprávět jaké to je, když na ně parta hloupých xenofobů a rasistů pořádá hony.

Totéž platí i o lidech, kteří mají vyšší příjmy. Těmi se v Česku obecně myslí průměrná a vyšší mzda. Tu pobírá v tuzemsku zhruba 1,5 milionů obyvatel. Právě o této skupině a nejen o nich bude i tento příspěvek.

Jak už bylo napsáno výše, průměrnou mzdu za třetí čtvrtletí 2011 ve výši 24 089 korun pobírá v tuzemsku zhruba třetina zaměstnanců. Těch je celkem 4,5 milionu, přičemž ona třetina je pak 1,5 milionů lidí. Nechme stranou přesnější údaj, že lidí s průměrnými a vyššími příjmy je ve společnosti spíše ke 40 procentům ze všech pracujících.

Do určité míry je důležitý ještě jeden ukazatel, který ve statistikách Českého statistického úřadu (ČSÚ) není zahrnut. A to medián. Ten rozděluje zaměstnance na dvě stejně velké poloviny. Jako směrodatnou hodnotu přitom používá výši platu. Loni byl medián 20 407 korun. Abychom zbytečně nepřeháněli, stanovme si pracovní medián na hodnotu 20 500 korun. V praxi to znamená, že polovina pracujících má hrubou měsíční mzdu do 20 500 Kč a druhá polovina nad tuto částku. Čtěte také: Kolik peněz vyděláte za svůj život?

Sleva na dani

Každý zaměstnanec má nárok na slevu na dani z příjmu ve výši 1 970 korun. Tato suma se odečítá z vypočtených daňových záloh. Máte-li průměrnou mzdu 24 089 korun, bude záloha na daň z příjmu činit 4 845 korun. Ta se vypočítává ze superhrubé mzdy, kterou za vás platí zaměstnavatel. Celková výše mzdy je tak pro zaměstnavatele 32 300 korun a platí pro všechny, kteří pobírají přesnou statistickou hrubou mzdu. Po uplatnění slevy na poplatníka 1 970 Kč je skutečně placená daň z příjmu 2 875 korun.

Kalkulačka kouzelníka Čáryfuka

A nyní začneme kouzlit a počítat. Prostým násobením výše získaných informací získáme roční daňovou úsporu ve výši 35,46 miliardy korun. To za podmínky, že by stát zrušil slevu na dani. Ta se však bude v příštím roce zvyšovat.

Jak jsme přišli k oněm 35 miliardám korun? Měsíční sleva na dani pro každého pracujícího je 1 970 korun. Jestliže vezmeme skupinu lidí s průměrným a vyšším příjmem, vyjde nám, že jeden zaměstnanec ročně „pošle“ státu 23 640 korun (1 970 x 12 měsíců) navíc. Vynásobením čísla 23 640 korun počtem všech lidí s průměrnou a vyšší mzdou dostaneme oněch 35,46 miliardy korun (respektive 23 640 Kč x 1 500 000 lidí).

Medián mzdy v akci

Jestliže budeme počítat se mzdovým mediánem, vyjde nám ještě vyšší příjem ve prospěch státu z daně z příjmu.

Opět prostým výpočtem dojdeme k vysokým sumám. Nyní však budeme roční slevu na dani 23 640 korun násobit polovinou všech pracujících. Těch je 2 250 000. Celková suma tak činí 53,19 miliardy korun.

Kdybychom chtěli být důslední, bude se daňový bonus týkat i těch, kteří mají hrubou mzdu 19 600 korun. Daňovou slevu získá každý, kdo má hrubou mzdu alespoň 9 800 Kč. Jen nevíme, kolik lidí v tuzemské ekonomice pobírá hrubou mzdu 9 800 Kč a vyšší. Budeme-li vycházet z předpokladu, že to jsou čtyři milióny lidí, bude dodatečný příjem státu za jeden rok 94,56 miliardy korun. (23 640 x 4 000 000).

Pro zachování alespoň nějakého sociálního smíru bychom reálně viděli, aby se daňová sleva vzala lidem, kteří dosahují na medián z hrubé měsíční průměrné mzdy a více.

Stovky miliard úspor

Dalších zhruba 100 miliard korun úspor lze dosáhnout tím, že stát zavede „klikací“ rozpočet. Ten vychází z předpokladu, že jakékoliv státní výdaje jsou viditelné pro kohokoliv. Vliv to má zejména na podnikatelský sektor, který státu dodává své produkty a služby. Podnikatelé tak vidí, za co kdo, kde, kdy a kolik zaplatil a mohou nabídnout nižší cenu.

Zrušením všech daňových výjimek by stát získal dalších zhruba 100 miliard korun. Celkem tak může stát získat dodatečně až 250 miliard korun. Podle prvních odhadů vlády, by měl schodek státního rozpočtu činit 105 miliard korun. Ale bude zřejmě o něco vyšší.

Do celkových příjmů nepočítáme sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty. Dolní pásmo poskočí ze současných 10 procent na 14,5 procenta. Již nyní se pomalu roztáčí inflace, která v listopadu činila dle informací ČSÚ 2,5 procenta. Čtěte také: Jednotná sazba DPH: Nářky nad zvýšením cen potravin, léků a knih

 

Reklama

 

Obsah investia.cz: 55+ | Akcie | Bankovky | Banky | Bohatství | Bydlení | Daně | Dividendy | Důchodová reforma | Důchodové statistiky | Důchody a penze | Ekonomika | Exekuce | Finanční gramotnost | Finanční plán | Finanční plánování | Finanční poradce | Finanční poradenství | Hazard | Hypotéka | Investování | Karty a účty | Konsolidace | Misseling | Podnikání | Pojištění | Práce a dávky | Provize | Půjčky | Rentiér | Sex za peníze | Spoření | Spořící účty | Stavební spoření | Termínované vklady | Úspory | Úvěry a půjčky | Vkladní knížka | Zemědělství | Zlato | Ženy | Životní plánování | Životní pojištění