Stavební spoření je velmi rozšířeno i v okolních státech. Nejoblíbenější je toto spoření v Rakousku. V Německu mohou ke spoření obyvatel přispívat i jejich zaměstnavatelé. Slovensko má naopak nejvyšší státní příspěvek vyjádřený procentním zhodnocením.
Představujeme vám tři země, v nichž si mohou jejich obyvatele sjednat smlouvu ze stavebního spoření. Nejoblíbenější je tento produkt v Rakousku, kde má smlouvu sjednáno 67 procent populace. Stavební spoření je tak zajímavou možností, jak konzervativně zhodnocovat peníze i pro obyvatele Rakouska, Slovenska a Německa.
Rakousko a jeho spořiví občané
V Rakousku je sjednáno přes 5,5 milionu smluv stavebního spoření. Při 8,2 milionech obyvatel tak má stavební spoření 67 procent lidí. Pro letošní rok je pro státní podporu stanoven strop na sumě 36 euro, což jsou tři procenta z roční úložky. Aby střadatel mohl tuto částku získat, musí za rok naspořit alespoň 1200 euro. Celková výše úspor byla ke konci roku 2009 18,1 miliardy eur a státní podpora v tomto roce činila 3,5 procenta, tj. nejvýše mohl klient získat 42 eur. Vázací doba je šest let.
O výši aktuální státní podpory informuje ministerstvo financí. Státní podpora je navázána na výkonnost rakouské ekonomiky. Jako výchozí hodnota pro stanovení výše podpory jsou průměrné výnosy státních dluhopisů na sekundárním trhu.
Na Slovensku již neplatí daňové osvobození úroků
Na Slovensku, stejně jako v Česku a Rakousku, je vázací doba stanovena na šest let. Smlouvu ze stavebního spoření má ve fázi spoření zhruba jeden milion obyvatel. Celkově naspořená suma ke konci roku 2009 byla na Slovensku 2,1 miliardy eur.
Další podobnost s naší zemí mají Slováci i ve změnách výše státní podpory, ke kterém došlo v letošním roce. Stejně tak i od letošního roku přestalo na Slovensku platit daňové osvobození úroků ze stavebního spoření.
Nejvyšší možná podpora byla v loňském roce stanovena na 12,5 procenta. maximální částka tak byla stanovena na 66,39 eur a to v případě, že si klient naspořil 531,12 eur. Pro letošní rok je maximální možná podpora stejná (tj. 66,39 eur), avšak pro získání nejvyšší možné státní podpory je zapotřebí naspořit 663,90 euro. Státní podpora vyjádřená procentní sazbou tak klesla o 2,5 procentního bodu na deset procent. Výše státní podpory je stejně jako v Rakousku navázána na výnos státních dluhopisů.
Německý systém je nejsložitější
Nejdelší vázací lhůtu a to sedmiletou mají v Německu. Na konci roku 2009 byl celkový počet spořících smluv 30,1 milionu a úspory Němců v tomto spořicím produktu dosáhly necelých 125 miliard eur.
Podpora ze stavebního spoření činí 8,8 procenta, nejvíce 45,06 eur z roční naspořené částky 512 eur. V tomto případě je však háček a ten, že roční příjem klienta musí být nižší než 25 600 eur. Na manžele se vztahuje dvojnásobek těchto hodnot. V Německu je možné využit rodinné zdanění. Tím ale získání podpor nekončí. Vyjma vlastního příspěvku do stavebního spoření, může na jednu smlouvu přispívat i zaměstnavatel a to nejvíce devíti procenty ročně, přičemž strop příspěvku činí 43 eur a je závislý na výše uvedených příjmech střadatele.
Němci mohou navíc od své vlády získat ročně až 154 eur, který je určený k zajištění na stáří. Tento příspěvek mohou Němci čerpat i ke své spořicí smlouvě stavebního spoření.
Jak je ze sousedních zemí patrné, dosahuje státní příspěvek nejvýše deseti procent. Maximální podpora se po přepočtu pohybuje od 872 do 1600 korun. To platí za předpokladu, že si střadatel naspoří mezi 12 až 29 tisíci korun.