Elegantním řešením, jak podnikat a současně být tak trochu zaměstnancem, je pracovat na IČO. Stát toto jednání postihuje.
Mezi živnostníkem a zaměstnancem není na první pohled rozdíl. Oba mohou spolu sedět v jedné kanceláři, těšit se z běžných profesních i osobních úspěchů a koukat ze stejného okna. Na druhý detailnější pohled zeje mezi nimi propast stejně hluboká jako Mariánský příkop.
Co je to švarc systém?
Švarc systém je zaměstnávání živnostníků, tedy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), za účelem snížení povinných odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. Kromě snížených odvodů jsou ve hře ještě další náležitosti, kterými se od sebe zaměstnanci a OSVČ odlišují. Jde pak zejména o ochranu danou ze zákona. Zatímco nad zaměstnancem bdí zákoník práce a odbory, živnostník se řídí obchodním zákoníkem.
Duchovním otcem tohoto systému je Miroslav Švarc, který na začátku 90. let 20. století zaměstnával své „zaměstnance“. Ačkoliv nyní kdysi vlivný a bohatý podnikatel živoří, zapsal se zcela nepochybně do porevoluční historie.
Finanční rozdíl je nejlepší ukázat na vhodném příkladu. Máme dva práceschopné pracovníky. Oba dostávají za shodnou práci stejnou odměnu 20 tisíc korun. Jeden z nich je zaměstnanec, druhý živnostník.
Zatímco zaměstnanec na své výplatní pásce uvidí hrubý plat 20 tisíc korun, čistý pak bude činit 15 850 Kč za předpokladu, že neuplatňuje žádné další bonusy a slevy ze svého daňového základu. Celkový náklad zaměstnavatele je 26 800 Kč.
U živnostníka vydá jeho chlebodárce jen ony dvě desítky tisíc korun. Žádné další náklady s tímto pracovníkem už nemá. „Ičař“ si od svého příjmy odpočte ještě platbu za zdravotní pojištění (1697 korun) a důchodové pojištění (1837 Kč) a získá tak výsledný příjem 16 466 korun. Pokud uplatňuje výdajové paušály, jsou odvody na pojištění tím posledním, co státu odvede.
Při hrubé mzdě 30 tisíc korun, kterou získá zaměstnanec a při stejném výdaji za práci „ičaře“, ušetří zaměstnavatel ročně až 122 400 korun.
Sankce, postihy a pokuty za švarsystém
Od začátku roku 2012 je opět švarc systém postihován. Oproti minulosti však za „nelegální“ zaměstnávání jsou pokutováni i samotní pracovníci. Pro zaměstnavatele jsou sankce nastaveny v rozmezí od jednoho do deseti milionů korun, u pracujících pak od 100 tisíc do jednoho milionu. Jste-li zaměstnán jako živnostník anebo někoho takového zaměstnáváte coby zaměstnavatel, nemusíte se horních sazeb sankcí obávat. Nemáte-li z minulosti na svých bedrech podobný vroubek, bude vám vyměřena pokuta pohybující se na dolních limitech, případně hluboko pod nimi.
HPP nebo IČO?
Máte-li dvě nabídky práce, preferujte vždy tu, kde budete působit jako zaměstnanec. Oproti „ičaři“ máte oporu v zákoníku práce. Dosáhnete lépe na různé benefity jako jsou stravenky, wellness programy, pobytové zájezdy apod.
Nehledě na to, že propuštěny „živnostník“ získá nejčastěji na úřadu práce podporu v nezaměstnanosti rovnající se životnímu minimu, oproti procentní náhradě z čisté mzdy.
Proti práci na IČ působí i fakt, že stát v roce 2012 zvýšil kapacitu pracovních inspektorů, kteří budou kontrolovat živnostníky a jejich zaměstnavatele. Lustrací by mělo v letošním roce projít na 200 tisíc osob.
I přesto nemusí být práce na IČO špatná. Jenže toto nechce vidět stát, který vás za práci zpokutuje. Dostat pokutu za tvorbu hodnot a statků jistě není ta nejlepší motivace. Stát se snaží švarc systém očernit tím, že státní pokladna je každoročně ochuzená o pět miliard korun.
Proti tomuto však stojí dost silný protiargument, který vychází z nákladů na jednoho nezaměstnaného. Jestliže stát pláče nad ztracenými pěti miliardami. V okamžiku, kdy „ičaři“ přejdou do režimu nezaměstnaný vynaloží stát o dost více peněz než je ušlý příjem.
Co je víc: Ztratit pět nebo vynaložit 17 miliard?
Kdyby z výše uvedeného počtu 200 tisíc „švarcnostníků“ (tj. živnostníci zaměstnaní v rámci švarc systému) skončila polovina na úřadu práce, stát na nákladech za výplatu podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek a náklady na administraci zaplatí na jednu osobu zhruba 170 tisíc korun ročně. Tento výpočet vysoké školy Unicorn College platí pro situaci, kdy je nezaměstnaný bez práce jeden rok.
Při počtu jedno sta tisíc nezaměstnaných jde o sumu 17 miliard korun, která o 12 miliard korun převyšuje ušlý příjem státní pokladny v rámci neuhrazeného pojistného a daně z příjmů.