Chcete být v obraze a znát všechna důležitá čísla, která se pojí s národní ekonomikou? Pokud ano, nemáte ještě docela vyhráno. Kromě zapamatování potřebných čísel zpaměti je musíte ještě průběžně aktualizovat.
Žijeme v době, ve které na nás na každém kroku číhá plno numerických informací. Jen základní čísla jako je minimální a průměrná mzda, ale také nezaměstnanost, inflace a hrubý domácí produkt. Každé číslo znamená úplně něco jiného. Chcete-li udržet krok s dobou, je vhodné mít o všech těchto datech přehled.
Minimální a průměrná mzda
Základní informace pro každého pracujícího je minimální a průměrná mzda. Zatímco minimální mzdu má podle různých informací okolo dvou procent pracujících, na průměrnou a vyšší dosáhne jedna třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva. Čtěte také: Jak pracujeme aneb Průměrná mzda v Česku
Aktuálně je minimální hrubá měsíční mzda osm tisíc korun. Před několika týdny začala diskuse o jejím zvýšení. Přesné číslo zatím nepadlo, ale uvažuje se o částce 9 200 korun. Zatímco minimální mzda se od roku 1991 změnila pouze patnáctkrát a naposledy pak 1. ledna 2007, průměrná hrubá mzda se mění každé čtvrtletí. Za letošní druhé čtvrtletí byla průměrná mzda ve výši 23 144 korun.
Dalším ukazatelem o průměrné hrubé mzdě jsou statistiky podle jednotlivých krajů nebo bývalých okresů. Znalost hrubé průměrný mzdy ve vašem kraji je především vhodné pro ty, kteří rádi cokoliv poměřují.
Nezaměstnanost
Dalším ukazatelem je míra nezaměstnanosti. Traduje se, že v každé společnosti je určitý počet lidí, kteří nechtějí pracovat. Tento počet je prý okolo pěti procent. Aktuální – červencová – míra nezaměstnanosti byla 8,2 procenta. Toto číslo se navíc mění každý měsíc. Nezaměstnanost zvolna stoupá na podzim, aby v zimě nabrala svého ročního maxima a od jara do léta se opět zvolna snižuje. To jak přibývá sezónních prací. V době hospodářské recese, která postupně končí (anebo začíná nová, avšak nikdo zatím přesně neví), se snižuje i počet nezaměstnaných. S ohledem na hospodářský cyklus se bude nezaměstnanost rychlejším tempem snižovat až v okamžiku, kdy se národnímu hospodářství bude dařit. Tato situace ještě nenastala. Čtěte také: Nezaměstnanost: Počty nezaměstnaných a růst nových pracovních míst
Hrubý domácí produkt
Dalším ukazatelem, který je pro hospodářství důležití, je hrubý domácí produkt. Toto číslo udává, o kolik procent se změnila výkonnost ekonomiky k poslednímu roku. Jestliže je tato hodnota kladná, ekonomice se daří. Česká republika a potažmo celý západní svět si může nechat zdát o dvouciferném růstu hrubého domácího produktu, který je například v Číně. Západní ekonomiky rostou ročně v průměru o jednotky procent. Pro první čtvrtletí 2011 vyrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 2,8 procenta. Toto číslo se však bude do konce roku ještě měnit v závislosti na tuzemské ekonomice. Čtěte také: Důchody a důchodci ve statistikách ČSSZ
Inflace
Inflace je stejně jako hrubý domácí produkt klíčovým ukazatelem pro národní ekonomiky. V Česku se již pomalu přes deset let daří držet inflaci pod pět procent. Aktuální míra inflace byla v červenci 1,9 procenta. Jak si inflaci nejlépe představit? Inflace je znehodnocování hodnoty peněz. Dobře se vysvětluje na příkladu, kdy máte v bance na spořicím účtu uloženo 100 tisíc korun. Abyste zachovali hodnotu peněz i pro další rok, musí být úroková sazba přinejmenším shodná s inflací. Tedy pokud odmyslíme srážkovou daň, kterou z připsaných úroků odvede banka, družstevní záložna či stavební spořitelna. Čtěte také: Jak inflace ovlivňuje úrokové sazby a další výnosy
Toto byl stručný výčet základních ekonomických ukazatelů, o kterých se píše v médiích.