Dostat se do finančních problémů je někdy snadné. Stačí málo. Třeba zbytečně nakupovat na úvěr a nelámat si hlavu se splátkami.
V redakčním e-mailu se nahromadilo několik zajímavých životních příběhů. Dnes si popíšeme dva příběhy. V jednom vystupuje mladý dlužník, vlastně dlužnice, která v honbě za luxusem a mamonem neváhala zadlužit nejen sebe, ale i svou matku. Druhý příběh je vyprávěním manželky podnikatele, který má se svými některými zaměstnanci doslova kříž.
Mlaďoučké telátko kupuje šminky
Titulek k tomuto příběhu by se mohl jmenovat i třeba jako „Nezbedná dcerunka“. Na samém začátku byla čerstvě plnoletá slečna, jež byla rodiči držena zkrátka. Dcerka si však všechnu materiální absenci chtěla co nejrychleji vynahradit. Výsledkem byl rozvrat rodiny a ztráta rodinného majetku v podobě dvou bytů. Začněme ale od začátku. Čtěte také: Konsolidace úvěrů je vhodná pro každého dlužníka
Dcerunka byla držena zkrátka. Rodiče jí kromě lásky nezahrnovaly žádnými hmotnými statky. Na druhou stranu dostala dívka vše, co potřebovala. Jakmile nezdárný potomek dosáhl plnoletosti, roztočil spirálu půjček. Hodně rychle si začalo toto telátko dopřávat všechno, oč předtím vinou rodičů přišlo. Tu si koupila kosmetiku, tam novou kabelku, támhle nové kozačky. Po roce hýření se dítko dostalo k úvěrům za půl milionu korun. Před rodiči plnoletá slečna vše zdárně tajila. Možná i proto, že bydlela v bytě po dědečkovi. Na vše jako první přišla matka, které bylo divné, z čeho její dcera financuje nákupy. Zanedlouho byla situace k nevydržení, když se začali ozývat jednotliví věřitelé. I zželelo se matce dítka a vzala část dluhů na sebe. Pochopitelně potají, aby se nic nedozvěděl manžel a otec nezbedné dcery.
Vše prasklo v okamžiku, kdy manželé měli šanci koupit obecní byt za necelých 200 tisíc korun. Problém byl, že otec byl v té době bez práce a manželka předlužená. Pomocí příbuzných se jim podařilo byt koupit. Bezprostředně po nabytí byla realita prodána na umoření dluhů, které začaly obě ženy a jejich rodinu nelítostně potápět. Čtěte také: Dluhy manželů po roce 2014
Na konci životního příběhu stojí rozvrácená rodina bez bytů, neboť i byt po prarodičích padl na uhrazení pohledávek. Dcerunka tak po méně než dvou letech dokázala zničit to, co před tím budovali dvě předchozí generace.
Bezbřehé splátky půjček a krádeží
Ve druhém příspěvku se zaměříme na situaci, kdy zaměstnavatelé musejí řešit požadavky exekutorů a související agendu zaměřenou na vymáhání pohledávek zaměstnanců. Nebudeme popisovat, jakou administrativou musí všichni zúčastnění projít. Zaměříme se na to, jakým způsobem se dokáží někteří zaměstnanci zadlužit a co všechno musí jejich chlebodárce vydržet. Pro vyšší autenticitu jsme se rozhodli pro přepis do „ich formy“, tedy do vyprávění v první osobě.
Jsem soukromý podnikatel, který si po převratu zřídil malou zámečnickou dílnu. Začínal jsem coby živnostník, nyní zaměstnávám na dvě desítky lidí. Řada z nich je opravdovými odborníky, avšak v oblasti správy svých financí dost pokulhávají. Tíží je zejména splátky půjček, které si dokáží sjednat a následně zjišťují, že je ze svých příjmů nedokáží poplatit.
Už jsem si zvykl na to, že mi několikrát do měsíce volají z různých bank, splátkových a úvěrových společností a zjišťují, jestli u mě ten či onen zaměstnanec či zaměstnankyně pracuje. Vadí mi však, že musím za své podřízené řešit veškeré papírování ohledně jejich úvěrů a případně exekucí. Část agendy za mně vyřizuje manželka, ale je to stejně neúměrné a zatěžující. Hlavně když vidím, kterak si moji podřízení berou úvěry takřka na cokoliv. Hypotéku, leasing nebo úvěr na vybavení domácnosti ještě dokážu pochopit. Co mi však hlava nebere jsou půjčky na dovolenou, na úhradu nájmu či na nový mobil. Ve firmě pracují dva kluci těsně po vyučení, kteří mají dražší mobil než já. Tím nechci říct, že na sobě nějak šetřím, ale opravdu nevidím důvod, proč bych si měl pořizovat přístroj za patnáct tisíc korun. A už vůbec nechápu, proč si mladíci kupují druhý mobil, když první ještě nestačili splatit. Čtěte také: Půjčka před výplatou
Spolu s manželkou, která pracuje jako účetní a ekonomka, s hrůzou sledujeme, jak některým pracovníkům splátky úvěrů pozvolna přerůstají přes hlavu. Někteří dávají na své dluhy i 70 procent své výplaty. A to ještě v situaci, kdy mají doma manželku či přítelkyni na mateřské. Opravdu nevím z čeho žijí. Celá situace mě zajímá i proto, že jsem se už bohužel setkal s krádežemi materiálu a vybavení firmy samotnými zaměstnanců.
I takto mohou vypadat příběhy dlužníků a jejich okolí. Společným jmenovatelem je určitá nedočkavost a netrpělivost. A zároveň nejsou ochotni, či schopni si spočítat jednotlivé výše splátek a vůbec toho, kolik na úvěru ve skutečnosti zaplatí. Čtěte také: Jak se vyhnout dluhové pasti?