reklama

Základní druhy investorů

redakce dne 27. 02. 2012 - 00:00

Při investování se můžete setkat s několika typy investorů. Liší se od sebe zejména postojem k penězům.
 

Správě peněz přikládá každý člověk jiný význam. Někdo chce jen hromadit peníze na svém bankovním účtu, jiný by rád z mála vydoloval hodně. Někteří lidé se bojí riskovat, jiné nechává chladnými velké výkyvy. Přibližujeme čtyři základní typy investorů, se kterými se lze nejčastěji setkat. Od sebe se kromě postoje k penězům liší i skladbou investičního portfolia.

Ultrakonzervativní investor

Ultrakonzervativního investora zajímá jediné. Nepřijít o peníze a uložit je do co nejkonzervativnějších bankovních produktů. Mezi základní produktovou paletu budou patřit spořicí účty, termínované vklady, stavební spoření a možná i penzijní připojištění. Poslední zmíněný finanční produkt bude mít ultrakonzervativní investor sjednán možná jen náhodou, neboť mu nikdo neřekl, že vklady v penzijních fondech nejsou pojištěny.

Negativní vztah bude mít tento typ investora i vůči družstevním záložnám. Má ještě v živé paměti, jak tyto peněžní ústavy padaly jako mouchy po dešti na přelomu 20. a 21. století. Nechce riskovat. Své peníze má s největší pravděpodobností uloženy u velkých bank. U těch hledá především jistotu a stabilitu. Česká spořitelna, Komerční banka či Československá obchodní banka budou jeho oblíbenými bankovními domy. Naopak všechny banky jejichž názvy nejsou delší nad pět písmen – třeba Fio, ING, Air, Zuno nebo Equa – budou okamžitě podezřelé a je zapotřebí se jim obloukem vyhnout.

Konzervativní investor

Konzervativního a ultrakonzervativního investora spojuje jedna velká nechuť a to, že se nechtějí ve finančních otázkách dále vzdělávat. Prostudovat si patřičnou literaturu, třeba knihu Spořit nebo investovat, považují za ztrátu času.

Konzervativní investor má obdobnou skladbu finančních produktů jako jeho ultrakonzervativní protějšek. Jeden rozdíl však mezi nimi je. Zatímco ultrakonzervativní investor nemá ani ponětí o inflaci, konzervativní investor o ní přinejmenším slyšel a chce své peníze zhodnotit alespoň o tohoto neviditelného strašáka.

U konzervativních investorů se lze již setkat s investicemi do otevřených podílových fondů. Byť jde jen o symbolické sumy a v celkovém finančním majetku nejsou fondové investice zastoupené ani z desetiny, konzervativní investoři chtějí zkrátka takové výnosy, které pokryjí inflaci.

Vyvážený investor

Třetím typem investora je takový, který chce ze svých peněz získat zajímavý výnos, avšak nechce příliš riskovat. Při pohledu na výkyvy podkladových aktiv sice vyváženého investora nechytá psotník jako ultrakonzervativního investora, ale přílišnou volatilitu také dvakrát nemusí.

Při určitých konstelacích lze nalézt u vyváženého investora náznak dynamické složky jako jsou akcie. Vyvážený investor má jasno i ohledně inflace. Chce jí dlouhodobě překonávat a současně ze svých peněz získat ještě něco navíc. Rčení, že peníze dělají peníze, je pro tuto skupinu investorů charakteristické.

Dynamický investor

Někdy se dynamickým investorům říká i agresivní. Poznáte je podle toho, že se nebojí relativně velkou část svého finančního majetku investovat do značně rizikové investice. Tyto investoři se akcií nebojí. Stejně jako inflace, kterou chtějí za každou cenu překonat a ještě na svých investicích dostatečně vydělat. Nebojí se podstupovat riziko, které by u vyváženého investora mohlo být vnímáno jako příliš vysoké. Dynamičtí investoři snesou i pohled na dlouhodobý sestupný trend svého investičního portfolia. Ani při pohledu na klesající čáru značící hodnotu jejich majetku nepropadají depresím a většinou ještě přikupují další akcie či podílové listy.

Investoři a akcie

U všech investorů, kteří mají ve svých finančních portfoliích akcie platí, že by je měli držet alespoň po dobu jedné dekády. Optimální investiční horizont u akcií je 25 let. Při držení podílových listů akciových podílových fondů by délka měla být nejméně pět let.

Produktová skladba

I když jsme si představili několik základních typů investorů, o dost podstatnější budou informace, jaké finanční cíle mají jednotliví investoři naplánovány a jak dlouho chtějí investovat. Jinak bude vypadat portfolio člověka, který potřebuje za dva roky většinu svých peněz použít na bydlení, i když je rozeným dynamickým investorem a zcela odlišně bude vypadat rozložení investic u konzervativního investora, který chce dlouhodobě překonávat inflaci.