reklama

Druhý pilíř skončil, alternativa není na dohled

redakce dne 08. 04. 2014 - 01:00

Uplynulý rok byl ve znamení největšího porevolučního investičního počinu. Důchodová reforma nevyšla. Diskuse okolo důchodů utichá.
 

Celý rok 2013 byl bedlivě sledován z hlediska důchodové reformy a změny tuzemského penzijního systému. Šlo o přelomový rok, ve kterém se rozhodovalo, jestli je navržená důchodová reforma kabinetu Petra Nečase životaschopná či nikoliv. Drobným kazem bylo, že celý projekt byl odsouzen k zániku ještě dříve, než se vůbec rozběhl. Změny měly ulehčit budoucímu státnímu rozpočtu a přinutit masy obyvatelstva, aby se začaly aktivně zajímat a starat o svou penzi. Namísto toho třípilířový důchodový systém propadl a lidé jsou opět vláčeni mnohdy nepromyšlenými kroky a činy politické reprezentace.

Druhý pilíř pro odvážné

Aktuálně je vstup do druhého pilíře pouze na vlastní nebezpečí. Současný předseda vlády Bohuslav Sobotka hřímá, že druhý pilíř ukončí. Nenabízí žádné řešení, které by do budoucna proměnilo penzijní systém. Demografický vývoj a pozvolné finanční vysilování státu je neúprosné a nezastavitelné. Změny nejsou na dohled. Uzavření prostředního pilíře tak neřeší budoucnost. Naopak vyvolává představu, že důchodová reforma je zbytečná a stát se o každého postará. Tento myšlenkový relikt přestává platit. Stát chřadne a kdo to nepochopí včas, může ve vzdálenější budoucnosti zaplakat.

Malá změna pomůže všem

Pro lepší budoucnost důchodců přitom stačí málo. Zavést povinný vstup do 2. pilíře, lépe motivovat daňovými slevami a neumožnit vystoupení účastníků pryč ze systému. Maximálně připustit dočasné pozastavení úhrady plateb, které by však mělo své mantinely.

Vyšší motivací pro řešení budoucnosti tkví v podpoře zavedení výraznějších daňových bonusů. Nyní je možné v kombinaci s penzijními produkty třetího pilíře a životním pojištěním získat zpět od státu až 4560 korun. Finanční prostředky by však měly končit na účastnických účtech vedených u penzijních společností, nikoliv na bankovních kontech a následně poté spotřebovány. Zavedením účelovosti těchto peněz by narostl objem u penzijních společností. Průměrný Čech by zároveň během svého aktivního, zhruba 40letého, života zvýšil svou finanční rezervu na stáří nejméně o 182 400 korun. Při zapojení dostatečně vysokého zhodnocení pak i více.

Možností jak vylepšit penzijní systém je více. Důchodový systém složený ze tří pilířů má smysl a nešlo o špatnou ideu. Nastalé problémy se nepodařilo vyřešit. Nyní navíc chybí vůle se tímto tématem vůbec zabývat.