reklama

Bez finančního poradce se lze obejít, ale…

redakce dne 03. 10. 2012 - 01:00

Správu financí byste měli držet pevně v rukou. Ne vždy se však tento úmysl daří naplnit. Jsou okamžiky, kdy se odborník vyplatí.
 

Služeb finančních poradců využívá podle kvalifikovaných odhadů okolo pěti až deseti procent obyvatel České republiky. Podle ekonoma Pavla Kohouta může kvalifikovaných rad finančních poradců využít až polovina Čechů. Zvláště za předpokladu, kdy jsou lidé finančně negramotní, tj. situace, kdy nedokáží určit výhodnost jednotlivých finančních produktů a vztahů mezi nimi.

Největší slabina – finanční negramotnost – je pro finanční poradce požehnáním. Jedno zda jde o ty poctivé či nepoctivé.

Úhel pohledu: Znalý a neznalý klient

Představme si modelovou situaci. Klient využije služeb finanční poradkyně. Ta mu na základě jeho finanční situace a plánů do budoucna vytvoří finanční plán.

Klient má několik možností. Buďto plánu bude bezmezně důvěřovat anebo se k němu začne stavět podezíravě. Jen málo klientů dokáže s poradkyní vést smysluplný a relativně fundovaný rozhovor na téma, proč zrovna zařadila tento finanční nebo pojistný produkt a ne nějaký jiný. A současně se i ptát, proč zvolila takové nastavení a nějaké jiné.

Vraťme se ještě zpět k onomu neznalému klientovi. Finanční poradkyně může využít jeho neznalosti a zneužít ho k tomu, že mu sjedná takové produkty, které pomohou spíše její peněžence než dotyčnému. Anebo mu prokáže dobrou službu tím, že mu vybere takové produkty, které jsou kvalitní a přinesou klientovi užitek. Tolik omílaná výhodnost pro finanční poradce vesměs končí u životního pojištění, kde jsou největší rozdíly (zvláště mezi provizemi za investiční životní pojištění a rizikové životní pojištění). U ostatních produktů jsou provize nastaveny zhruba nastejno, respektive nejsou rozdíly mezi nimi natolik křiklavé.

Nejde o produkty, ale o cíle

Ve finančním poradenství nejde o finanční produkty, ale o cíle, kterých klient dosáhne, případně se pokusí o jejich splnění na základě doporučení finančního poradce. Kdyby fungoval model založený na zpoplatněném poradenství, tj. kde by klient platil za služby poradce, byl by celý finančně-poradenský trh o dva kroky dále. Podobně by na tom byli i samotní klienti, kteří by si zcela jistě dokázali ohlídat především produktovou složku, aby jim poradce doporučil takové produkty, které pro ně mají nejvyšší přidanou hodnotu.

Bez finančního poradce se dá již nyní obejít zejména v několika málo segmentech finančního trhu. Jde především o spořicí a úvěrové produkty. Vybrat si vhodný spořicí účet nebo termínovaný vklad dokáže každý. Podobná situace platí u půjček v podobě spotřebitelských úvěrů nebo kontokorentů. Horší je to s dodržením disciplíny sebezadlužování.

Naopak co se týče například životního pojištění a vhodného nastavení rizik včetně pojistného plnění, je lepší vyhledat pomoc odborníka. Shodně je to i u hypotečních úvěrů, u kterých je vyšší pravděpodobnost získání lepších podmínek prostřednictvím služeb finančního poradce či hypotečního makléře, než kdybyste se do celé anabáze pustili sami.

Finanční poradci mají smysl. Nejméně po tak dlouho, co budou na světě peníze.