Bude druhá krize?

Padá světový kapitálový trh do druhé recese, která by tak měla podobu velkého písmena W? Jak by se měl zachovat drobný investor, který chce na propadu profitovat? Podobné otázky jsme položili Aleši Michlovi z Raiffeisenbank a Pavlu Sobíškovi z UniCredit Bank.

Propady na kapitálových trzích mají pro drobného investora dvojí význam. Ten první je, že nastává doba levných nákupů cenných papírů, jejichž ceny jsou stlačeny. Za druhé vyvstává pro investora otázka, jaké akcie nakupovat. Některé společnosti mohou v rámci další hospodářské recese ukončit svou činnost a jejich padající akcie tak nekopírují paniku, kterou mají na svědomí investoři, kteří prodávají své akcie.

Zatím se ještě neví, jestli se svět řítí do druhé krize. Pokud ano, tak by to naplnilo obavy, které se objevily při prvním propadu před třemi lety. Tehdy někteří analytici předpovídali, že hrozí reálná možnost, že se dočkáme dvou propadů po sobě, což připomene písmeno W. Nebylo možné určit, jaký propad bude hlubší.

Rovněž ani spouštěcí indikátory nejsou totožné. Zatímco před třemi lety měl pád do globální recese na svědomí bankovní sektor, nyní je viník mezi státy, které si žily dlouho nad poměry. Pětice států, kterým se dostalo nelichotivé přezdívky PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko, možná stojí za druhým propadem. I toto je však zatím nepodložená spekulace.

Podle hlavního makroekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška, je řada faktorů jiných, než před třemi roky. Bubliny na trzích splaskly, podniky neinvestují spekulativně a nedrží nadměrné zásoby, domácnosti více spoří. Pokles ekonomického sentimentu by tak neměl pro globální ekonomiku znamenat takový náraz jako tehdy, řekl pro finanční server investia.cz Sobíšek.

Jsme či nejsme v recesi?

Budou rozpočty zemí PIIGS předzvěstí další hospodářské recese, která bude mít na svědomí další zadlužování jednotlivých států světa, růst nezaměstnanosti a rostoucí nedůvěru občanů ke svým vládám?

Pro drobného investora a nejen pro něj, tak vyvstává základní otázka. Jsme či nejsme v recesi? Odpovědi jsou mnohoznačné.

Odborníci z McKinsey napsali pěknou studii, jak akciové trhy nejsou dobrým indikátorem budoucí recese. Od roku 1970 největší pády akcií přišly až v recesi, nikoliv jako varování před ní. Vývoj na akciích nám teď tedy nesignalizuje strašnou recesi, řekl Aleš Michl, portfolio stratég Raiffeisenbank. Podle něho jsou možné dva scénáře. Buďto, že už v recesi jsme anebo je pád akcií jen planý poplach. Třeba v roce 1987 spadly akcie během pár dní o 20 procent a recese přišla až o tři roky později v roce 1990. Ano, trochu schizofrenní. Každopádně, lepším indikátorem recese jsou kreditní trhy, tedy důvěra mezi bankami a jejich klienty. A to proto, že obvykle když nastupují horší časy, tak kreditní trh jakoby zamrzne, objeví se prémie za riziko, dodal Michl.

Co by však měl udělat drobný investor, aby co nejvíce ochránil svoje portfolio, netratil na něm příliš a naopak na nastalé situaci pokud možno vydělal? Pavel Sobíšek nabízí odpověď: Pro investora je již pozdě na prodej rizikových aktiv, s nákupy bych ale počkal, až si prach sedne. To může trvat týdny až několik měsíců.

Aleš Michl varuje před jistým typem investičního konzervatismu, což je podle něj sázka na jistotu v podobě státních dluhopisů. Jestliže však dluhopisům věříte jako pomyslné krabičce poslední záchrany, dejte přednost podnikovým dluhopisům. Mají delší historii, než ty státní. Za druhé je pravá doba na nákup akcií. Pokud se v nich nevyznáte, jsou vhodné investice do akciových podílových fondů nebo do programů životního cyklu, které investují do akcií.

Přihlaste se k odběru novinek