Češi se v penězích nevyznají. Pětina jich spoří na osobním účtu

Nízká finanční gramotnost má za následek takové situace, kdy část populace odkládá úspory na běžný účet.
 

Lidé mají o penězích velmi malé povědomí. Spolu s tradičním českým zpátečnickým konzervatizmem a neochotou učit se novým věcem, zbytečně přicházejí o část peněz na špatně úročených depozitních vkladech.

Informace v tomto článku pocházejí z průzkumu společnosti Factum Invenio, který si objednala Československá obchodní banka. Průzkum proběhl na konci letošního března na vzorku 500 respondentů. Téma výzkumu znělo: „Jak Češi spoří“. Kdybychom chtěli učinit zkratku, tak lze napsat, že Češi si šetří málo a špatně. Leč nepředbíhejme.

Pětina lidí spoří na osobním účtu

Pětina lidí v průzkumu přiznalo, že měsíčně odkládá pět tisíc korun na osobní účet v rámci spoření. Jde o volné peníze, které nepotřebují okamžitě na uspokojení svých životních potřeb. Tyto finanční prostředky však nejsou nikterak úročeny. Potažmo roční úrokové sazby se zde pohybují v rozmezí od 0,00 do 0,20 procenta p. a.

České domácnosti zdaleka nejvíce uspořených peněz drží na prakticky nulově zhodnocených běžných účtech, místo aby je odkládaly na zajímavěji úročené produkty, řekla Marcela Suchánková, výkonná manažerka segmentu Spoření a investice ČSOB.

Z průzkumu dále vyplývá, že devět z deseti lidí ví, že v rámci stavebního spoření a penzijního připojištění mají nárok na státní podporu a daňové odpočty. Češi však už příliš nevědí, že daňové zvýhodnění jim může zajistit i životní pojištění. Ve všech třech případech je nutné dodržet veškeré podmínky, který se k jednotlivým finančním produktům váží. Podobné téma: Získejte z jednoho vkladu až čtyři druhy výnosů

Hlavním viníkem celé tristní situace je, že lidé nemají ponětí o jednotlivých finančních produktech a jejich parametrech. Například 12 procent respondentů si myslí, že ke spořicímu účtu mohou získat státní podporu.

Průměrná měsíční úložka je 1000 Kč

Každým měsícem si většina lidí průměrně odloží stranou jeden tisíc korun. V průzkumu se potvrdila i léta zažitá pravda a to, že průměrná měsíční úložka v rámci penzijního připojištění nepřesáhne částku 500 korun. Třetina domácností odkládá sumu do pěti set. Na nejvyšší možnou státní podporu, která aktuálně činí 150 korun při vkladu 500 Kč, nikdy nedosáhnou. Navíc od roku 2013 se v rámci připravovaného doplňkového penzijního spoření zvyšuje jak maximální možná státní podpora, tak i nejvyšší možná úložka pro získání celé podpory. Podobné téma: Pětistovka měsíčně vás v penzi nespasí

Druhým extrémem je naopak situace, kdy pětina lidí odkládá na účet u penzijního fondu v rámci penzijního připojištění sumu vyšší než 2 500 Kč. V tomto případě naopak dochází ke zbytečnému vynakládání peněz. Část peněz by mohlo být lépe zhodnocováno, například na spořicích účtech, termínovaných vkladech anebo v otevřených podílových fondech.

Na spořicích účtech spoří necelá polovina lidí

Potenciál spořicích účtů pro krátkodobé zhodnocování peněz využívá v České republice 41 procenta tuzemských domácností. Tradiční spořicí produkt, jakým je termínovaný vklad, využívá pak jen osm procent dotázaných.

Častá obava lidí je, že uložením volných finančních prostředků na spořicích účtech či na termínovaných vkladech nebudou mít peníze kdykoliv k dispozici. Podobné téma: Přehled spořicích účtů bez zbytečných ALE...

Tato obava je tak trochu na místě, neboť ne všechny banky a družstevní záložny nabízejí možnost peníze vybrat kdykoliv ze spořícího účtu. Termínované vklady slouží především pro dlouhodobé zhodnocování větších objemů peněz, řekl Josef Janda, šéfredaktor finančního serveru investia.cz.

Přihlaste se k odběru novinek