Lidé v Česku opakují stále stejnou chybu. Na stáří si odkládají malé částky. Ty jim v penzi nepřinesou kýženou finanční nezávislost.
Podle nedávného průzkumu finančně-poradenské společnosti Broker Consulting mají lidé o důchodech větší přehled, než před rokem, ale to je asi tak vše. Připravovaná důchodová reforma má vliv zejména na to, že lidé o důchodech často mluví. Jednání vedoucí k pečlivému naplánování životního plánu nebo alespoň penzijního plánu zůstává jen neuskutečnitelnou tužbou.
Co prozradil průzkum
Z výše uvedeného průzkumu vyplývá, že devět z deseti lidí plánuje řešit zajištění na stáří. Vypadá to, že si lidé začínají uvědomovat, že starobní důchody vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení jim nebudou stačit na důstojný život strávený v penzi.
Nevyplněná a přehnaná přání
Lidé očekávají, že si v důchodu budou bez problému dopřávat zahraniční dovolené, bez potíží budou financovat nákupy spotřební elektroniky anebo si dopřejí více zálib, než když byli ekonomicky aktivní. Mnozí dokonce očekávají lepší život, než který mají nyní.
Zbožná přání však naráží na tvrdou skutečnost. Nejčastějším finančním produktem, který lidé používají pro budování finanční rezervy, je penzijní připojištění. To by nebylo ještě tak zlé jako to, že průměrná úložka účastníka penzijních fondů činí okolo 400 korun, se státním příspěvkem je to pak zhruba pětistovka. Jestliže k tomuto stavu připočteme i nízký výnos penzijních fondů, které stěží pokrývají inflaci, je penzijní připojištění nedostatečným nástrojem. Byť z hlediska absolutních výnosů patří „penzijko“ na zhruba desetiletém investičním horizontu mezi ty lépe výnosové produkty a relativně bezpečné.
V důchodu se budu mít lépe
Část respondentů si dokonce myslí, že se v důchodu budou mít lépe. Tuto ošemetnou myšlenku zastává 29 procent dotázaných. Do určité míry mají k tomuto optimistickému očekávání reálný základ.
Bohatí lidé mají vyšší šanci, že si naspoří dostatečně velkou finanční rezervu a stáří prožijí v dostatku.
Na opačné škále stojí lidé s nižšími příjmy, kteří i s nižší penzí prožijí rovněž spokojený podzim života. Ve prospěch obyvatel s menšími výdělky hovoří redukční hranice. Ty nahrávají především těm, kteří měli během života plat v průměrné výši okolo deseti tisíc korun čistého.
Přesně třetina dotázaných (33 procenta) míní, že v důchodu na tom budou stejně, jako když pracovali. Naopak horší životní situaci předpokládá 38 procent účastníků výzkumu.
Průzkum realizovala společnost PPM Factum Research, která se dotazovala jednoho tisíce respondentů prostřednictvím metody kvantitativního výzkumu formou CASI (Computer Aided Self-completion Interwiewing) v září 2012.