Na osobním účtu má nejvíce lidí uložené veškeré své úspory. Zbytečně tak přicházejí o výnosy, které by získaly jinde.
S finanční gramotností jsou Češi na štíru. Pokud jde o složitější produkty z oblasti pojištění nebo investic dá se to pochopit. Je škoda, že řada lidí tápe nad něčím tak základním a důležitým jako je uložení úspor. Jak je naším dobrým redakčním zvykem, budeme vzápětí některé prohřešky plynoucí z průzkumu komentovat a napravovat, abyste získali na problematiku lepší náhled.
„Spoření“ na osobním účtu
Celých 84 procent Čechů nechává své peníze na osobním účtu v bance. Jediným logickým vysvětlením, které v průzkumu rovněž zaznělo je, že finanční prostředky jsou rychle k dispozici. Tento argument se hodí zvláště pro člověka, kterého čeká větší peněžní vydání ze dne na den.
Při pečlivém plánování osobních financí však příliš nehrozí situace, že budete potřebovat peníze získat co nejrychleji. Pokud by tomu tak bylo, můžete potřebnou hotovost odložit třeba do slamníku. V něm má podle výzkumu své úspory 72 procent dospělé populace.
Při představě, že někde v panelákovém bytě držíte vaše celoživotní úspory se nám dělá trochu mdlo. Stačí návštěva nevítaného návštěvníka jako je zloděj nebo červený kohout a o vy tak rázem přijdete o vaše jmění. Kdybyste měli finanční prostředky na již zmíněném bankovním účtu, budete trpět jen inflací, což je oproti zmíněnému chmatákovi nepodstatné zlo.
Proč preferujeme běžný účet?
Nejčastějším argumentem lidí, proč mají peníze na osobním účtu je, že chtějí mít peníze k dispozici. Pětina dotázaných (21 procent) však na bankovním účtu nechává pouze menší část finančních prostředků, které slouží pro hrazení běžné spotřeby.
Mezi časté důvody, proč lidé se zakládáním vhodnějších spořicích nástrojů otálejí, je především jednoduchost v obsluze jednoho produktu a neplacení dalších poplatků. Charakteristickým rysem je neochota lidí mít sjednáno více účtů najednou.
Nepříznivá inflace
Máte-li peníze uloženy na osobním účtu nebo zakopány na zahradě pod třešní, tratíte na nich zejména z pohledu poklesu reálné hodnoty vlivem inflace. Ta loni činila 3,3 procenta. Z každého milionu, který máte doma, jste vinou inflace přišli o 33 tisíc korun. Můžeme to přirovnat k jednoduchému příkladu.
Dejme tomu, že si plánujete koupit stavební pozemek. Ten na začátku loňského roku stál přesně jeden milion korun. Na začátku letošního roku však jeho majitel navýšil cenu o loňskou inflaci. Hodnota stavební parcely se tak zvýšila na 1 033 000 korun.
Polovina dotázaných spoří střednědobě
Na třetím a čtvrtém místě, kde lidé mají uloženy peníze, skončilo stavební spoření (59 procent) a spořicí účty (53 procent). Zatímco stavebnímu spoření nemáme příliš co vytknout, neboť v něm z logiky věci nelze akumulovat příliš velké částky. Sumy nad 250 tisíc jsou u „stavebka“ spíše vzácností, u spořicích účtů je tomu naopak.
Důraz je potřeba klást i na další depozitní produkty. Necelá pětina dotázaných (17 procent) má své úspory na termínovaných vkladech. Ty mohou být v určitých ohledech lepší volbou než spořicí účty, avšak jen za předpokladu, že získám vysoký výnos a zároveň nepotřebuji peníze po smluvně ujednanou dobu.
Spořicí účet je dobrá věc. V průzkumu 39 procent respondentů uvedlo, že si ho loni založili. Polovina z těchto dotázaných pak v bance, která jim spravuje jejich peníze.
Investice netáhnou
Pouhých 16 procent účastníků průzkumu drží své úspory v akciích, podílových fondech nebo dluhopisech. Na jednu stranu, s přihlédnutím na více varientní otázky, je to škoda, na druhou stranu naopak i dobře. Při představě, že budoucí penzista drží peníze v rizikových aktivech, kterým se nedaří a chce vše odprodat, aby měl na uhrazení dalšího nájmu, se nám jeví o dost lepší držet peníze na osobním účtu a zachovávat alespoň jejich nominální hodnotu.
O průzkumu
Vyplývá to z průzkumu agentury TNS Aisa, která se v období od října do prosince 2012 on-line dotázala 1500 respondentů z České republiky ve věku 18 až 60 let. Objednavatelem tohoto průzkumu byla ING Bank ČR. V průzkumu byly povoleny vícenásobné odpovědi, takže lidé, kteří mají peníze uloženy na běžném účtu mohou mít část financí třeba ve stavebním spoření nebo v podílových fondech.