Diskuse: Poplatky spojené s penzijními fondy při plánované důchodové reformě

Ministerstvo financí zveřejnilo materiál, ve kterém vyzývá laickou veřejnost k tomu, aby pomohlo stanovit poplatkovou strukturu pro penzijní fondy při plánované důchodové reformě.

Dokument ministerstva financí ohledně diskuse nad poplatky je nazvaný jako „Konzultační materiál – Limity poplatků ve druhém pilíři penzijního systému“. Z webových stránek ministerstva financí si ho můžete v případě potřeby stáhnout a prostudovat detailněji. Během následujícího týdne přineseme hlubší analýzu tohoto materiálu. Čtěte více: Jak si spořit na důchod? Dlouhodobě a po malých částkách

Ministerstvo financí se pokouší zapojit do diskuse širší společnost, aby pomohla této vládní instituci stanovit poplatkovou strukturu u budoucích penzijních fondů. V nich si budou moci lidé spořit na důchod a nespoléhat se jen na státní penzi. Ministerští úřednicí plánují, že poplatky penzijních fondů budou rozděleny do dvou druhů a to do řádných a mimořádných. Mezi řádné poplatky lze zařadit třeba poplatky spojené za správu fondu, vstupní nebo výstupní poplatky. Mimořádné poplatky budou zaměřené na přestupy účastníků spoření mezi jednotlivé penzijní fondy. Nastolená diskuse s širokou veřejností je však založena jen na řádných poplatcích. Mimořádné poplatky stanoví ministerstvo zřejmě samo, případně po jistě důkladných konzultacích s jednotlivými penzijními společnostmi. Čtěte více: Důchodová reforma jako dobrá příležitost pro finanční poradce

Řádné poplatky budou strhávány pravidelně a to přímo z uložených finančních prostředků jednotlivých účastníků penzijních fondů, mimořádné pak za nadstandardní úkony. Mezi ně patří již zmíněný přechod mezi jednotlivými fondy, tak i změna investiční strategie v rámci jednoho fondu či častější zasílání informací o osobním důchodovém účtu než jednou ročně. Čtěte více: Silné a slabé stránky penzijního připojištění

Navrhovaná struktura poplatků v penzijních fondech

Ministerstvo financí předkládá celkem čtyři možné varianty poplatků v penzijních fondech. Ve stručnosti si je projděme.

První varianta zahrnuje poplatky jednorázové nebo pravidelné a to z objemu spravovaných aktiv. Střadatel by tak jednou ročně zaplatil předem daný poplatek. Další poplatky, například vstupní nebo výstupní, by ji nebyly účtovány. V čase se tak procentní výše poplatků nemění, ale jak roste objem finančních prostředků ve fondu, roste i výpočtový základ.

Jedno procento není příliš, pokud máte ve fondu uloženo deset tisíc korun, avšak při úložce stovek tisíc korun, není procento z této sumy zanedbatelnou sumou.

Druhá varianta je navázána na výši vkladu v podobě inkasního poplatku a objemu spravovaných prostředků. V praxi by tak střadatel zaplatil poplatek z každé měsíční úložky a současně i jednou za rok správcovský poplatek z celého objemu peněz, které by měl u fondu. Čtěte více: Současné penzijní fondy vás na důchod nezajistí

Poslední dvě možnosti budou závislé na výši aktiv a jejich zhodnocení. Buďto si společnost provozujících penzijní fondy vzít nižší podíl poplatku za zhodnocení aktiv, ale vyšší poplatek z objemu spravovaných aktiv anebo naopak. Tj. vyšší podíl poplatku za zhodnocení aktiv a nižší podíl poplatku z objemu spravovaných aktiv.

Do diskuse se může zapojit každý, kdo má zájem o budoucí výsledné podobě druhého pilíře důchodové reformy. Uzávěrka návrhů je do 5. dubna 2011. Čtěte více: Spoření na důchod by nemělo být povinné

Přihlaste se k odběru novinek