reklama

Družstevní bydlení jako snazší cesta k „vlastnímu“

redakce dne 23. 08. 2013 - 00:00

Družstevní výstavba nemovitostí po roce 1990 utichla. Nyní zažívá renesanci. Význam družstevního bydlení sahá až do 19. století.
 

Největší boom „družstevnictví“ nastal počátkem 50. let minulého století. Až do roku 1989 šlo o jeden z hojně rozšířených způsobů, jak vyřešit bytovou situaci.

Z hlediska stavebnictví se nejčastěji stavěly panelové domy, nebyly však výjimkou ani obytné domy s několika bytovými jednotkami. Těm se slangově říká „bytovky“. Často to byly domy, které byly o něco větší než tehdy stavěné rodinné domy.

Zatímco běžný rodinný domek měl nejčastěji dvě bytové jednotky s dispozici 3+1 nebo 4+1, „bytovka“ měla 4 až 12 bytů s podobným dispozičním řešením.

Výhody družstva

Kladem družstevní výstavby realit je, že členové družstva nemusejí shánět finance na pořízení vlastní nemovitosti. Po splacení členského vkladu se o další financování stará samotné družstvo. To má oproti svým členům lepší vyjednávací pozici s bankami a stavebními spořitelnami.

„Nájemník“ cenu bytu „splácí“ tím, že hradí nájem a další poplatky spojené s užíváním. Po splacení ceny bytu lze požádat o převedení do osobního vlastnictví.

Největší překážkou na cestě k vlastnímu bydlení je hypoteční úvěr. Úvěry nejsou u družstevní výstavby tím hlavním, co by museli jeho členové, kteří jsou nejčastěji budoucí majitelé nemovitosti, řešit.

Družstvo a jeho členové

Člen družstva nemusí nikomu dokládat výši svých příjmů, protože není příjemcem úvěru nutného pro výstavbu. Dokonce neexistuje ani věkový strop, který by omezoval členství v družstvu. Člen se rovněž nestává ani dlužníkem. Rovněž odpadá nutnost vyjednávat s bankou či stavební spořitelnou o výši úvěru či obchodních podmínkách při splácení závazku. Družstvo na sebe bere všechny záležitosti týkající se výstavby, správy nemovitosti. Řeší též případné reklamace.

Vlastníkem nemovitosti je bytové družstvo, které figuruje v katastru nemovitostí.

Bude-li člen družstva potřebovat, může byt předčasně „splatit“ a poté převést do osobního vlastnictví. Podobný postup lze uplatnit i tehdy, kdy se byt dostává do dědického řízení.