Důchodová reforma: Bude nebo nebude?

Prezident zamíchal kartami. Vyvstává otázka, jestli se důchodová reforma uskuteční. Jak se do reformy zapojí jednotliví aktéři?
 

Veto prezidenta Václava Klause zákona číslo 428/2011 Sb., který je technickou normou pro zákony číslo 426/2011 Sb. a 427/2011 Sb., znamená vrácení vetovaného zákona zpět do poslanecké sněmovny. Ta ho musí nadpoloviční většinou přehlasovat.

Zákon číslo 428/2011 Sb., jinak nazýván jako změnový zákon, má vliv zejména na to, že do dalších právních norem zavádí nové pojmy, jako jsou penzijní společnosti či doplňkové penzijní spoření. V zákoně o dani z příjmů zvyšuje maximální možné úložky, ze kterých státní podpora a možnost čerpání daňového bonusu.

Tři důchodové zákony

Zákon o důchodovém spoření (426/2011 Sb.) se týká druhého pilíře důchodové reformy. Zákon o doplňkovém penzijním spoření (427/2011 Sb.) je zaměřen na třetí pilíř důchodové reformy. Posledním zákonem je Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (428/2011 Sb.).

Reforma penzí jako hlavní téma

Penzijní reforma je hlavní téma široké řady finančních institucí. Banky, družstevní záložny, penzijní fondy, investiční společnosti a pojišťovny napjatě sledují, jestli dojde k přehlasování prezidentského veta.

Objevili se názory, že výše uvedený zákon není pro důchodovou reformu klíčový a vše může fungovat i bez něho. Nabízí se otázka, jestli není prezidentovo veto jen takový kočkopes. Na jedné straně trochu pocuchat nervy předsedovi vlády Petru Nečasovi a za druhé dát opozici do rukou nabitou zbraň, kterou je možno se v politickém boji ohánět.

Do politických rejdů nevidíme. Co však lze zachytit, jsou přípravy finančních institucí na důchodovou reformu.

Kdo a jak se do reformy zapojí

Banky mají v této rovině relativně jasné postavení. Na jejich pobočkách budou bankovní poradci vysvětlovat důchodovou reformu. Bankovní domy tak mají kromě osvětové činnosti i obchodní. Budou prodávat hotové produkty a řešení.

Podobně na tom budou i finančně-poradenské společnosti, které stejně jako banky do vývoje produktů mluvit nebudou. Čeká je „pouze“ vyjednávání s producenty finančních produktů ohledně provizí a technických parametrů ohledně prodeje.

Příprava finančních produktů, které se budou pro důchodovou reformu prodávat, zejména pro její druhý pilíř, mají na svých bedrech pojišťovny, investiční společnosti a především penzijní fondy, které se změní na penzijní společnosti.

Investiční společnosti a pojišťovny budou hrát spíše okrajovou funkci, respektive nebudou na první pohled viditelné. Lze očekávat, že v rámci velkých finančních skupin budou některé strategie převzaty z investičních společností a implementovány do penzijních společností. Vyjádřeno jednou srozumitelnou větou: Co nejlépe zhodnocovat svěřené finanční prostředky. Totéž budou dělat i penzijní společnosti, které budou spravovat část peněz.

Pojišťovny a penzijní společnosti musejí velice dobře naplánovat, jak budou vypadat budoucí výplaty rent a výsluh pro účastníky penzijní reformy, zejména druhého pilíře. Veškeré produkty spojené s druhým a třetím pilířem důchodové reformy jsou v podstatě pojistnými produkty.

Jak to celé dopadne, se dozvíme během následujících dnů, kdy budou poslanci v poslanecké sněmovně přehlasovávat prezidentské veto. Počet hlasů musí být nadpoloviční a to nejméně 101.

Přihlaste se k odběru novinek

Nejoblíbenější na investia.cz:

Otazník


Co dělat, když nemáte nárok na důchod?

Graf


Statistika výše důchodů

Penzisté


Odchod do důchodu (praktický průvodce)

Mince


Neznalost penzijní gramotnosti vás může mrzet