Důchodové spoření naruby

Účastníkem důchodového spoření proti své vůli. Tak se dá shrnout extrémní přístup ke spoření na stáří.

Přinášíme neotřelý pohled řešení týkající se zajištění na důchod. Podobný prvek je ve světě v důchodových systémech zavedený, byť je z něho možné vystoupit. V naším případě by pro účastníka znamenalo povinné setrvání ve spoření až do řádného odchodu do starobního důchodu.

Současný stav

Aktuálně je doplňkové penzijní spoření dobrovolná záležitost. Na trhu působí devět penzijních společností, které nabízí podle zákona definované investiční strategie (od konzervativní přes vyváženou až po dynamickou). Z minulosti působí na trhu transformované fondy, nástupci tehdejšího penzijního připojištění. Investiční strategií jsou ryze konzervativní s minimálním výnosem, avšak jistotou, že výnosově nepůjdou do mínusu. Tahle jistota je dobrá pro každého, kdo potřebuje peníze čerpat okamžitě v plné výši, třeba když je potřebujete k nákupu nemovitosti na hypotéku. Pro penzijní spoření je jistota černá můra, která vás spolehlivě ochrání před výnosy.

Nízká penzijní gramotnost

Velkým nepřítelem proti spoření na důchod je nízká finanční, potažmo penzijní gramotnost. V Česku je velká skupina dvou milionů lidí, kteří se jakémukoliv sofistikované zajištění na penzi vyhýbají. Nutno podotknout, že penzijní spoření není dogmatické a jediným způsobem zajištění na stáří. Odpovědně se dá na penzi připravit i jinými způsoby, aniž byste museli chodit po finančním trhu daleko (třeba otevřené podílové fondy jsou vhodnou alternativou). Z hlediska státní podpory dává smysl investovat cíleně do penzijních produktů.

Neexistuje a ani nemůže existovat pádný důkaz, že se ony dva miliony lidí připravují odpovědně na penzi ve vlastní režii.

Pro tyto dva miliony lidí, ale i další miliony by byl řešením povinný vstup do penzijního spoření. Podobně jako tomu bylo v případě důchodové reformy druhý pilíř a tehdejšího op-out, až na to, že by druhý pilíř fungoval jinak. Největším rozdílem by byla nemožnost z něho vystoupit.

Parametry Povinného penzijního účtu

Název Povinný penzijní účet jsme nezvolili náhodně. Jasně vyjadřuje princip tohoto pilíře, který může navázat tam, kde původní druhý pilíř skončil.

Do Povinného penzijního účtu (PPÚ) by vstoupil povinně každý, kdo by začal poprvé ve svém životě pracovat (anebo podnikat). Libovolný příjem plynoucí ze závislé činnosti by se stal předmětem vstupu do PPÚ.

Minimální měsíční úložka by činila jedno procento z hrubé mzdy (například 152 korun z minimální mzdy anebo 348 korun z průměrné mzdy). Maximální úložka by činila pět procent z hrubé měsíční mzdy. Účastník by mohl během života upravovat výši úložky v režimu od jednoho do pěti procent. Dále by mohl na roční bázi měnit investiční strategie. Dodatečné vklady samotného účastníka a příspěvky zaměstnavatelé by možné byly.

Správu financí by prováděly penzijní společnosti, které by byly odměňovány na úrovni procent z výnosu. Absence průběžného ročně placeného manažerského poplatku ze zvyšující se jistiny by byla v tomto případě více než žádoucí.

V případě úmrtí účastníka v libovolné fázi (spořící nebo rentijní) by se veškeré finanční prostředky uložené na PPÚ přesunuly mezi dědice do jejich PPÚ. Pakliže by účastník žádné dědice neměl, přesunuly by se peníze na sběrný účet zastřešující důchody a následně by byly přerozděleny do průběžného důchodového systému (první pilíř).

Přihlaste se k odběru novinek

Nejoblíbenější na investia.cz:

Otazník


Co dělat, když nemáte nárok na důchod?

Graf


Statistika výše důchodů

Penzisté


Odchod do důchodu (praktický průvodce)

Mince


Neznalost penzijní gramotnosti vás může mrzet