Druhý pilíř končí, třetí pilíř možná posílí. Důchodový systém se vrací na úroveň před rokem 2013. Co bude následovat?
Diskuse ohledně nové podoby penzijního systému nás nenechávají chladnými. Rádi bychom přispěli svou troškou do mlýna.
Aktuální debata odborné veřejnosti směřuje k absenci 2. pilíře a jeho nahrazením stávajícími pilíři prvním a třetím. Nic nového, co bychom neznali. Odborníci předložili několik možností, kterak celý důchodový systém revidovat. Ne všechny nápady lze smést jednoduše ze stolu.
Již v minulosti jsme publikovali články na téma, jak si představujeme důchodovou reformu. Postupem doby své názory a myšlenky revidujeme. Stejně tomu bude i v tomto příspěvku.
Rovný důchod jako základ
Minimální důchod, byť tento pojem zákon o důchodovém pojištění nezná, činí aktuálně 3170 Kč. Nárok na něj získá každý, kdo splní věkovou podmínku a odpracuje předem danou dobu. Ze statistik České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že tento důchod získá zhruba jedno procento seniorů. Myšlenka zavedení rovného důchodu není v tomto ohledu nikterak nepatřičná. Kdyby rovný důchod činil například sedm tisíc korun, stát by ušetřit spoustu peněz. Další údaj ve statistice je, že 8 tisíc a méně dostává desetina penzistů. Zbylých 90 procent má důchod vyšší. Na průměrný důchod (11 066 korun, stav k 30. září 2014) a vyšší dosáhne polovina seniorů. Penzistů je celkově v Česku přes 2,85 milionu.
Prostor pro zavedení rovného důchodu je. Stejně tak i pro jeho nadstavbu, která by byla určena pro osoby s vyššími příjmy. Nevyřešené otázky zůstávají dvě. Kde by byl strop výše penze, kterou by mohl získat budoucí penzista? A za druhé, jak vysoký příjem by musel budoucí penzista dosahovat, aby se dostal na důchodový strop?
I do budoucnosti by se musel zohlednit parametr zásluhovosti a solidarity. Lidé s vyššími příjmy by zkrátka nedosáhli na takovou penzi, jako osoby s nižšími příjmy. Viděnou optikou určitého procenta z předchozích příjmů.
Rovný důchod z průměrné mzdy
Znamenalo by to vyslání jednoduchého vzkazu do společnosti. Rovný důchod činí 6 126 korun (30 procent z průměrné hrubé mzdy za rok 2013) a jeho maximální výše činí dvojnásobek (tedy 60 procent z průměrné hrubé mzdy), což by k dnešnímu dni činilo 12 252 Kč. Abyste získali maximální možný důchod, musíte dlouhodobě dosahovat vysokých příjmů.
Z uvedeného příkladu je patrné, že minimální sazba rovného starobního důchodu se diametrálně odlišuje od aktuálních poměrů v penzi. Je nutno uvážit, že do budoucna poroste průměrná mzda, rovněž se změní i struktura penzistů a jejich důchodů. Platí, že čím mladší senior, tím vyšší pobírá průměrný starobní důchod oproti jeho protějšku, který odešel na odpočinek například na začátku 21. století.
Hlavním posláním důchodové reformy by mělo být, jaký důchod lze od státu očekávat a za jakých podmínek.
Podobné znění by znamenalo, že by lidé věděli, v jakých mezích se pohybuje jejich budoucí penze. Minimálně zpětně by dokázali určit, jak vysoký důchod by získali za svou dosud vykonanou práci a odvedené sociální pojistné. Podle toho by se mohli paralelně připravovat na stáří.
Druhý a třetí pilíř
V případě platnosti výše uvedeného by druhý pilíř mohl být z větší části dobrovolný, případně by v systému ani nemusel být. Doplňkovou roli by zastal nynější třetí pilíř, ve kterém by stačilo z hlediska státu více přitlačit na vyšší příspěvky zaměstnavatelů, případně na osvobození od daně z příjmů a odvodů na pojištění u OSVČ. Podpůrná úloha státu, jak ji známe dnes z doplňkového penzijního spoření nebo transformovaných fondů, by byla zachovalá.
Změna daňového systému
Aby stát mohl svým obyvatelům vykompenzovat zastropované důchody, měl by podpořit jejich snahu se na stáří zabezpečit svépomocí. Zvýšením limitů na doplňkové penzijní spoření by znamenalo výpadek části daně z příjmu. S tím se však dá počítat dopředu. V rámci státního rozpočtu se může přesměrovat část daně z přidané hodnoty. Případně zrušit neefektivní nejnižší třetí pásmo. Z rozdílu daňových sazeb mezi třetí a druhou sazbou financovat výpadek daně z příjmu.