Málo úspor i příjmů za hodně muziky. Ač vyvolal konsolidační balíček mnoho povyku, měl být drakoničtější, minimálně ve zvýšení daní.
Kabinet předsedy vlády Petra Fialy představil tolik očekávaný konsolidační balíček, který upravuje příjmy a výdaje českého státního rozpočtu. První dojmy jsou rozpačité. Balíček je sestavený tak, aby nikoho příliš nebolel. Stalo se pravidlem, že pravice nezvedá daně a levice hýří penězi do posledního haléře. Jakmile hrozí Česku rychlé zadlužování, není na kosmetické úpravy, které současná vláda navrhla, čas.
V redakci finančního serveru investia.cz jsme rádi za pokus vedoucí k zalepení nejméně 80miliardového výpadku příjmů do státního rozpočtu ze zrušené superhrubé mzdy. Tento průšvih je nutné občanským demokratům a anoistům neustále připomínat, neboť byl zbytečný a hloupě populistický.
150 vládních miliard
Kolik miliard chce vláda získat v letech 2024 a 2025 z jednotlivých položek?
22 miliard tvoří vyšší daně pro firmy
13 miliard zaplatí zaměstnanci na staronovém odvodu nemocenského pojištění
9,3 miliardy poplyne z vyšší daně z nemovitostí
7,6 miliardy stát získá zrušením 20 daňových výjimek
7,5 miliardy zaplatí státu OSVČ na zvýšených odvodech
7 miliard činí příjem státu z vyšší daně z tabáku a lihu
4,7 miliardy přispějí dohodáři a vysokopříjmoví
3,9 miliardy připluje ze zdanění hazardu
69,2 miliardy stát ušetří ve výdajích
Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty (DPH) je pro stát nejrychlejší a nejrobustnější daní, ze které přichází nejvíce peněz do státního rozpočtu. Ve výše uvedeném výčtu příjmy z DPH nenajdete, změnou sazeb dojde ke snížení výběru této daně.
Stávající tři sazby daně z přidané hodnoty je příliš, jedna je pro většinu české společnosti málo. Ve vládním balíčku došlo ke zrušení dolní a prostřední sazby DPH a zavedení nové ve výši 12 procent. Daleko snazší by bylo dolní desetiprocentní sazbu daně zvýšit o dva procentní body a postupně v následujících letech dorovnat k 15procentní sazbě. Pro stát by to znamenalo jasný příjem. Nynější změny sazeb DPH znamená pro stát výpadek příjmů okolo čtyř miliard korun ročně.
Nulová sazba DPH u knih je špatně
Vláda by si měla vzít dlouhodobé ponaučení, že při snížení daně z přidané hodnoty se nikdy v konečném důsledku neprojeví do koncové ceny pro spotřebitele. Odpuštěním DPH u knih stát přijde o vyšší stovky milionů korun, které si meze sebe rozdělí především knihkupci a knižní řetězce.
Nešťastné vědecké časopisy
Stín nad kompetentností současného ministra financí Zbyňka Stanjury vrhá jeho pohled na vědecké časopisy a noviny. Ministrovo tvrzení, že nezná vědecké noviny je hloupá, stejně jako rozdělení periodického tisku do skupin (noviny vs časopisy).
Svoboda slova je příjemná věc, ale pokud za ním stojí privátní vydavatel, je nulová sazba neobhajitelná. Je to zbytečně zvýhodňující tržní výhoda. Proto by měly být všechny tiskoviny ve vyšší sazbě DPH. Případný pád novinového trhu v Česku pouze obnaží dlouhodobě ztrátový byznys model, ve kterém spotřebitelé zkrátka nemají podobný náhled na tisk jako vydavatelé.
V tuzemsku abnormálně silná veřejnoprávní média hravě zaplní vzniklý prostor. O bezpečnost svobody a dohledu médií nad politiky se netřeba příliš obávat. Konzumace médií není jen o papírovém tisku, nýbrž rovněž o elektronických formátech.
Nezdanění vína jako chyba
Špatně vykomunikováno je i nezdanění spotřební daní u tichého vína. Tuzemští vinaři mohli získat obdobnou výjimku jakou mají například minipivovary. Většina tichého vína (až 70 procent) se do Česka dováží. Zde by zatížení spotřební daní znamenalo příjem do státní pokladny v rozmezí čtyř až pěti miliard korun.
Alkohol a tabák se v konsolidačním balíčku zdraží následovně. Krabička cigaret od příštího roku podraží o osm až devět korun, stejně jako půllitrová láhev lihoviny. Spotřební daň se plynule zvýší i v následujících letech.
Omezení výjimek
Stávající koalice Spolu s pirátským stanem se pustil do osekávání daňových výjimek. Dobrou zprávou je zdanění volnočasových benefitů a nadlimitních stravenek. Mezi rušené výjimky patří například školkovné, daňová sleva na studenta nebo daňový odpočet za příspěvky odborům.
Nemravná daň vzroste na dvojnásobek
Kdysi, před posledními volbami do poslanecké sněmovny, jistý Zbyněk Stanjura tvrdil, že daň z nemovitostí je nemravná daň. A hle, po dvou letech se tahle daň zvyšuje na dvojnásobek. Obcím a krajům zůstane i nadále zhruba polovina (v případě místního koeficientu o trochu více), zbytek přiteče do státní pokladny. Devět miliard jako když Zbyněk najde. Daně z držení nemovitostí jsou v Česku stále nízké a prostor pro jejich růst je.
Znovuzavedení nemocenské
Zaměstnanec těžký život má. Je bit od rána do večera a nově i státem, který vrací nemocenské pojištění do výpočtu hrubé mzdy ve výši 0,6 procenta. Kdo má například hrubou mzdu 50 tisíc korun, zaplatí měsíčně státu navíc 300 korun (ročně 3 600 Kč). Tuzemskému zdravotnictví se tímto krokem zvýší příjmy o 13 miliard korun ročně.
Vyšší střední třída zaplatí více
Zdanění 23 procenty daní z příjmů se nevyhne ani vyšší střední třídě, jejíž mzda nebo plat dosahuje trojnásobku hrubé průměrné mzdy. Dosud se 23procentní daň z příjmu vztahovala na zaměstnance pobírající čtyřnásobek průměrné mzdy.
Příjmy státu narostou i od osob, které pracují na dohodu o provedení práce a od osob samostatně výdělečně činných. U OSVČ vzrostou odvody na sociální a zdravotní pojištění. Klíčový pro státní pokladnu je nárůst odvodů pro sociální pojištění, které je důležité pro budoucí výpočet starobního důchodu. Letos je minimální výše pojistného stanovené na 2 944 korun, v roce 2026 by se mělo pohybovat okolo pěti tisíc.
Hledání úspor v provozu státu
Konečně pozitivní informace na závěr. Vláda chce nalézt úspory 69,2 miliardy korun ve státní správě. Snížení výdajů států se dotkne zaměstnanců, kde chce vláda snížit mzdové náklady o dvě procenta. Kromě se vše ponese v nalézání úspor ve státní správy a v omezení dotací podnikatelům.
Dotace obecně dlouhodobě pokřivují volný trh a subjektům, které je získají, nabízí nepřiměřenou výhodu. Platí stejné tvrzení jako u médií, pokud je daný subjekt komerční jehož cílem je vytvářet zisk, měl by na jakékoliv podpory ze strany státu a municipalit zapomenout.
Stát hodlá z uvedených 69,2 miliard korun zkrátit dotace o 54,4 miliardy korun. Úspory na provozních nákladech 11,1 miliardy korun, na platech 9,7 miliardy a v ostatních výdajích alespoň miliardy tři.
Snižování výdajů na platů je ožehavé, avšak potřebné téma. Aktuálně jsou roční mzdové náklady státu na částce 250 miliard korun. Snižování platů se netýká pedagogických pracovníků (vláda si uvědomuje důležité postavení školství a za to jí patří plus bod). Ostatní složky státu mohou buďto plošně snížit platy svým zaměstnancům nebo zrušit vybraná pracovní místa. Ve více než 460 tisíci hlavé armádě státních zaměstnanců jsou dvě procenta zanedbatelné číslo. V době nízké nezaměstnanosti mají propuštění pracovníci vysokou šanci získat novou práci v privátní sféře. Stát a municipality, potažmo celý veřejný sektor zaměstnávají na 880 tisíc osob, zhruba 260 tisíc tvoří pedagogičtí pracovníci, pozn. red.