Invalidita se pomalu stává zajímavým tématem v oblasti pojištění a nejen tam. Tento stav je nutné zohlednit i do budoucího života.
Úprava malého bytu na bezbariérový se hravě vyšplhá na půl milionu korun. Člověk upoutaný na invalidní vozík přestává být mobilní a navíc se mu výrazně snižuje pohyblivost. Maximální výška, kam průměrně vysoký člověk z invalidního vozíku dosáhne, je 1,5 metru. Cokoliv nad tuto výšku je pro osobu na vozíku nedostupné. A nejen to. V Česku je relativně vysoká neznalost života v invaliditě. Nejde jen o stavební úpravy bytu, nýbrž i cenové rozpětí za jednotlivé úkony a v neposlední řadě i důvody vzniku invalidity. Čtěte také: Proč mít pojištění invalidity
Invalidita vzniklá úrazem
Úraz je v tuzemsku zažitým výrazem pro cokoliv, co má negativní pohled na lidský život. Řada Čechů se pojistí v rámci životního pojištění na smrt úrazem, případně si pojisti invaliditu jako následek úrazu. Jenže úrazy, byť se stávají, stojí za dvacetinou všech úrmtí či invalidit. Ostatní negativní stavy už pojištěné nemají. Čtěte také: Pět nejčastějších chyb v životním pojištění
Je nutné vzít v úvahu možnou invaliditu a zohlednit ji v životním pojištění.
V pojistných smlouvách se nejvíce zapomíná na nemoci. Ty jsou často příčinou smrti nebo invalidity. Navíc nemusí jít ani o vysoký věk. Podle Ústavu zdravotních informací se 15 procent osob stává invalidními v produktivním věku, což znamená ve věku nižším než činí aktuální hranice odchodu do starobního důchodu. Obecně se dá tato hranice stanovit na 65 let. Do tohoto věku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení invalidní důchod. Poté dochází k jeho přepočtu a přejmenování na starobní.
Náklady na invaliditu
Nadace Centrum Paraple spočítala, kolik stojí návrat tělesně postiženého upoutaného na kolečkové křeslo do života. Rozlišuje přitom dva druhy nákladů – jednorázově vynaložené a pravidelné. Mezi ty pravidelné patří zajištění osobní, zdravotní a ošetřovatelské péče, což může v ročním součtu vyjít na 100 tisíc korun. Jednorázový náklad se odhaduje na zhruba 505 tisíc korun a patří sem především vozík, kompenzační a rehabilitační pomůcky, lůžko, doplatek na nový automobil, bezbariérová úprava bytu. V případě různých pomůcek nebo lůžka nejde o náklad jednorázový, nýbrž se musí počítat s jejich opotřebením v průběhu času. Nejde však o náklady, které musejí být hrazeny každoročně.
Stavební zásahy do bytu představují nejvyšší položku. Bezbariérová rekonstrukce bytu v patře panelového domu o dispozici 2+1 bez výtahu vyjde něco přes 500 tisíc korun. Průměrná částka, na kterou si lidé pojišťují riziko invalidity, je přitom o sto tisíc korun nižší. Čtěte také: Rekonstrukce bytů a domů nepodceňujte
Podpora státu není bezmezná
Invalidní jedinec může rovněž počítat s podporou státu. Kromě invalidního důchodu může ještě nárokovat jednorázové dotace. Na úpravy bytu přispěje stát maximálně sumou 50 tisíc korun, příspěvek na auto od státu má rovněž svůj strop a to 100 tisíc korun. Kromě toho je potřeba počítat, že invalidní důchod, stejně jako starobní důchod, znamená propad v příjmech oproti těm předchozím. Čtěte také: Jak na invalidní důchod