Sestavili jsme redakční přehled desíti výrazných událostí, které v roce 2021 rezonovali Českem.
Morové rány. Tak se dá nazvat řada letošních situací. Stále máme nízkou nezaměstnanost a na přicházející krizi to zřejmě také nevypadá.
Deset zajímavostí letošního roku
Zrušení superhrubé mzdy
Nová vláda a obří schodek
Malý chudý stát
Krachy dodavatelů energií
Inflace
Milostivé léto
Prašivé dluhopisy a kvazifondy
Investiční FOMO
Proti-inflační dluhopisy Republiky
Valorizace důchodů 2022
Zrušení superhrubé mzdy
Revoluce v daňové soustavě. Tragédie nezodpovědnosti, jak se stát v době koronakrize střelil do nohy a dobrovolně se vzdal zhruba sta miliard korun na daních z příjmů. Případně jinak, jak populistické ANO prohlasovalo s odpovědnou ODS razantní díru do státní pokladny. Byť na zrušení superhrubé mzdy každý zaměstnanec vydělal, v celkovém součtu jde o prodělek. I obří 380miliardový schodek mohl být o rovnou stovku nižší, kdyby se na zdanění práce nedělalo.
Čtěte také: Tisícikoruna pro každého zaměstnance
Petr Fiala je možná skvělý akademik, učitel českého jazyka a dějepisu, ale sahat do daní nemusel.
Nová vláda a obří schodek
A tady navážeme. Kdyby občanští demokraté odolali vábení rušení superhrubé mzdy, nemuseli by nyní horkotěžko hledat ve státním rozpočtu úspory za 80 miliard, aby srazili státní rozpočet pod 300 miliard.
Případně oprava, i kdyby byl státní rozpočet po předchozí vládě jen 280 miliard, hledání úspor a sražení pod 200 miliard by bylo tak jako tak záslužná činnost. Až na jeden podstatný rozdíl. Stát by nepřišel o sto miliard na daních z příjmů.
Malý chudý stát
Co je špatného mít nadstandardní daňové příjmy a zároveň hledat další úspory ve státě? Proč se musí zeštíhlování státu konat jen pod podmínkou, že se zruší část daňových příjmů? Aby to byl důvod pro hledání úspor? Když použijeme dřívější příměr ministra financí Zbyňka Stanjury, nedává smysl, aby si rodina snížila úmyslně příjmy a poté hledala možnosti, kde ušetřit.
Čtěte také: Státní rozpočet může být do roka v plusu, politikům chybí odvaha
Položme si otázku, v jakém státu chceme žít. Zda chceme žít v bohatém státu anebo v chudším, kde není nic navíc? Každého věc, ale cesta k němu nevedla ani s předchozím předsedou vlády a se současným to také nebude nikterak příjemná cesta. Rušit a šetřit není odpovědný přístup k vedení čehokoliv.
Tím však negací neubývá. Jen už za ně může více neviditelná ruka trhu než vláda či stát.
Krachy dodavatelů energií
Aby toho nebylo málo, začali na podzim houfně krachovat dodavatelé energií. Liberalizace trhu přinesla konec Bohemia Energy, největšího dodavatele energií. Bankrotů bylo více. Rostoucí cena elektrické energie na energetické burze v německém Lipsku a vyšší ceny za emisní povolenky udělají v nejedné peněžence pořádný vítr. Stát už se chystá pomáhat lidem v nouzi, které drtí několikanásobně vyšší zálohy.
Čtěte také: Energetická chudoba je postmoderním rozbřeskem
Inflace
Za růst inflace svou malou měrou může i obrovský státní deficit, zvýšení důchodů nad zákonnou valorizací a zrušení superhrubé mzdy. A také zrušení lockdownu koncem května 2021. A potom přišel ke slovu frustrovaný spotřebitel, který potřeboval nakoupit vše, co dosud nesměl. Inflační spirála se roztočila. Podle prvotních odhadů má být za rok 2021 inflace ve výši šesti procent.
Čtěte také: Inflace roste, neuškodí investiční opáčko
Podle metodiky CPIH (experimentální cenový index) od České národní banky by mohla dosáhnout klidně osmi procent. CPIH je cenový index se zahrnutými cenami starších nemovitostí. Splácení hypoték za nemovitosti se do standardního indexu cen nepočítá, nýbrž jde o investice. Proto má ČNB druhou metriku, která zahrnuje všechny, kteří splácejí hypotéku. A co víc. Každý má trochu jiný spotřební koš, takže ani oněch osm procent nemusí být konečných.
Milostivé léto
Do Česka přišlo milostivé léto. Odpuštění dluhů od veřejných věřitelů. Dlužíte-li na zdravotním pojištění u VZP nebo za energie ČEZu, můžete od 28. října 2021 do 28. ledna 2022 využít milostivé léto. Věřitelé od vás budou chtít splacení pouze skutečné jistiny dluhu plus 908 korun jako poplatek za správní řízení. Zbylé úroky, sankce nebo penále vám budou prominuty.
Příznivá zpráva pro každého, kdo dluží státu a má kolem sebe příbuzné a známé, kteří mu jsou ochotni půjčit, aby se z dluhů dostal. A relativně levně. Parametry prvního milostivého léta jsou nastavené spíše experimentální, ale stále lepší než nic. Navíc jde v Česku o první vlaštovku. Druhý pokus bude třeba vstřícnější.
Prašivé dluhopisy a kvazifondy
Zvyšující se inflace žene nejednoho neznalého Čecha (nebo Češku) do osidel nepoctivých emitentů dluhopisů a zakladatelů kvazifondů. I když kvazifond se zkratkou ZISIF nemusí být hned podvodný podnik, nelichotivou nálepku mu nalepila seriózní konkurence z řad investičních společností. Stačilo pár podvůdků a nová generace zisifkářů to má o něco složitější.
Čtěte také: Dluhopisové desatero aneb Jak se nespálit při investování do podnikových dluhopisů
Třeba progresivní investor Ondřej Janata vylákal od čtyř tisíc lidí zhruba 1,5 miliardy korun. Investoři již své peníze zřejmě neuvidí. Od počátku byznys zřejmě projektoval jako Ponziho schéma, chcete-li letadlo.
Podobná škoda vznikla investorům do dluhových papírů. Podle forenzní agentury Surveilligence je letošní ztráta u podnikových dluhopisů v objemu 1,6 miliardy korun. Do této sumy patří i stovky milionů korun, které investoři poslali do skupiny C2H podnikatele Michala Mičky. Ten donedávna stál za oděvními firmami Kara a Pietro Filipi.
Investiční FOMO
Letos zaplavovaly svět informace o pohádkových růstech nejrůznějších aktiv. Investoři zažívali bolesti hlavy, neb nevěděli, kam dřív zainvestovat. Ať už do akcií nebo do kryptoměn.
Investiční strach a z něho vycházející šum znervózňoval v průběhu roku drobné investory, kteří hledají stoprocentní jistotu tisícinásobku. Konzervativních deset procent i s inflací už příliš neletí. Uvidíme za pár let, až tisícinásobku chtiví přijdou o všechny disponibilní peníze, iluze i víru v kapitálový trh.
Pro všechny váhavce a konzervativce přikládáme tip. Nechcete-li přijít o peníze, zaměřte se na starý dobrý otevřený podílový fond s progresivní akciovou strategií. V opačném případě spojte tipování investičních příležitostí se sázením v loterii. Peníze rozdělte na dvě poloviny a hrajte si. Efekt je totožný. Vrtkavá štěstěna náhody rozhodne za vás.
Proti-inflační dluhopisy Republiky
Ani vysoká inflace nemusí pro investory znamenat komplikaci. Alespoň pro část jejich peněz. Stačilo využít nákupního okna a zainvestovat do proti-inflačních dluhopisů Republiky, které nabízí výnos ve výši inflace a jistotu nezdanění. Do půl milionu korun lze kdykoliv z investice vystoupit. Pravda, na výstup je zapotřebí si počkat do nejbližšího podzimu. Roční uvolňování peněz není nic fatálního. Navíc, když jsou chráněny před inflací.
Valorizace důchodů 2022
Sladká tečka na konec. Čeští starobní důchodci a starobní důchodkyně budou mít od ledna 2022 zase o něco vyšší důchod. Základní výměra důchodu se zvyšuje z 3 550 Kč na 3 900 korun, procentní výměra fixně o 300 korun a 1,3 procenta. Každý důchodce, bez vlivu o nárůst procentní výměry o 1,3 %, bude mít od ledna 2022 vyšší důchod nejméně o 650 korun (ročně jde o hezkých 7 800 Kč).
Čtěte také: Důchody 2022: Jak se zvýší starobní důchody?
I přes probíhající pandemii se ekonomika příliš nebortí. Rekordní schodky státního rozpočtu na jedné straně vypovídají o pomoci nejpotřebnějším, kterým omezení a uzávěry silně narušily jejich podnikání a živobytí. Přesto ani pomoc státu nebyla rychlá a jasná, nýbrž chaotická a pomalá.