Ministr financí Miroslav Kalousek je rozporuplná osobnost. Na jednu stranu jde o protřelého technokrata moci, který se na výsluní nejvyšší politiky drží již druhou dekádu. Na straně druhé nejsou všechny jeho kroky úplně jasné a občas postrádají základy logiky.
Představte si modelovou situaci, kdy jste na potápějící lodi a vědrem z ní vyléváte vodu. Otvorů a děr, kterými do lodi proudí voda, je požehnaně. Aby jich nebylo málo, ještě nějaké přiděláte. A to i přesto, že to vaší kocábce příliš nepomůže. Podobně je tomu i ve státním rozpočtu, který spravuje ministerstvo financí, kde je Miroslav Kalousek ministrem. Na jedné straně ministr hledá všemožné cesty, jak ušetřit kdejakou korunu ve státním rozpočtu a zároveň udělá i nějakou tu dírku navíc. Čtěte také: Státní rozpočet může být do roka v plusu, politikům chybí odvaha
Stát nechce peníze
Dokonale vhodnými příklady je omezení státní podpory stavebního spoření a odpuštění srážkové daně investorům, kteří nakoupili spořicí státní dluhopisy.
Snížením státní podpory u stavebního spoření stát ušetří zhruba sedm miliard korun. Odpuštěním srážkové daně u spořicích státních dluhopisů stát naopak ztratí několik desítek milionů korun. Nehledě na to, že kdyby stát prodal spořicí státní dluhopisy namísto obyvatelům korporátním klientům, ušetřil by další peníze za úrokové sazby.
Z každé miliardy korun, která je ročně zhodnocena o jedno procento, přijde stát o 1,5 milionu korun.
Algoritmu výpočtů srážkové daně z výnosů bankovních vkladů si poprvé v polovině roku 2011 všimla Zuno Bank, která na tom postavila svou marketingovou strategii.
Nyní se k této bance přidaly společnosti vydávající korporátní dluhopisy. Jmenovitě jde o železniční společnost patřící státu ČD Cargo. Dále pak o privátní společnosti jako je UniCredit Bank či Wüstenrot hypoteční banka. Čtěte také: Korunové dluhopisy: Stát přichází o miliony
Armáda a hazard
Z minulosti Miroslava Kalouska se line ještě nahořklá pachuť jeho pobytu na ministerstvu obrany, kde působil jako náměstek. Nikdy se neprokázalo jeho propojení se zbrojařem Richardem Hávou. Z rešerší pro tento příspěvek však vyplývá, že oba muži jsou přátelé. Kritici mají Kalouskovi za zlé, že se během jeho angažmá na postu náměstka na ministerstvu obrany zneprůhlednila výběrová řízení a zavedli se tzv. prostředníci. Mezi státem, jenž poptává vojenský materiál a výrobci a dodavateli tohoto materiálu, se objevili prostředníci. Těm končili na bankovních účtech peníze za zprostředkované obchody. Přímému obchodování, kdy by stát jednal s dodavateli a výrobci, bránil zákon.
Dalším negativem pro státní pokladnu je, že až do letošního roku nebyl zdaněn hazard. Společnosti, které se loteriemi zabývají, musí odvést státu pětinu rozdílu mezi penězi, které získají od sázkařů a které vyplatí na výhrách. Dosud platilo, že provozovatelé loterií mohou věnovat na dobročinné účely od šesti do 20 procent z rozdílu. Stávalo se, že loterijní společnosti, ale třeba také kasina a provozovatelé výherních automatů, zakládali účelové neziskové organizace, přes které rozdělovaly peníze svým známým. Stát tak přicházel o relativně dost peněz. Podle odhadů ministerstva financí by mělo v letošním roce přitéct do státní pokladny sedm miliard korun. Čtěte také: Jednotná sazba DPH = Férová daň
V roce 2010 lidé prosázeli 125,6 miliard korun. Daň z této sumy by činila zhruba sedm miliard korun.
Kdyby tato daň platila již dávno, nemusel by ministr Kalousek redukovat státní podporu na stavebním spoření. Onen zhruba sedmimiliardový výpadek by pokryly příjmy z hazardu.
Redakční ortel
Miroslav Kalousek se tak v našich očích stává dost nepředvídatelnou postavou, která nemá v politice co dělat. Čtěte také: Kalousek učí nepravostem: Nulové zdanění výnosů