Ani pravicová vláda nedokáže v předvečer hospodářské recese snížit oproti předchozímu roku státní rozpočet. Přesto existují výdaje, které přímo volají po snížení.
Ač daně zvyšovat nebudeme, přesto je zvýšíme. Tak zní odpověď současné vlády Petra Fialy. Vtip spočívá v typu daních. Zatímco daně z příjmů fyzických a snad ani právnických osob se zvyšovat nebudou, předmětem debat je zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební daně a majetkové daně. Pro efektivní správu veřejných financí je důležité nejen zvyšovat příjmy, nýbrž i osekávat výdaje.
Pokud jste četli článek Jedenáct miliard ročně pro finančně odpovědné o štědrém státu, který ročně rozdá miliardy korun lidem, kteří je ani tak moc nepotřebují. Stát rozdává peníze zbytečně lidem, kteří jich mají vesměs dost. Příjemná státní podpora na stavební spoření, doplňkové penzijní spoření, snížení daní z příjmů jsou drobné, na které dosáhne bohatší část společnosti, přičemž ji zaplatí ze svých daní všichni.
Není to levicová rétorika, nýbrž utažení výdajů v době nepříznivých. Lepší je odebrat výjimku pro pár milionů vyvolených s vyššími příjmy a lepší finanční gramotnosti, než zvýšit daně a zatížit tak ty těch nejslabší.
Zrekapitulujme si, kolik miliard korun stát ročně přispívá, aniž by to mělo potřebný efekt.
Miliarda sem, miliarda tam
Úspory na úrovni miliard korun jsou pro stát pověstným haléřem pro běžného člověka. Úsporou jedné miliardy nedosáhne kýženého stavu, ale miliardy, stejně jako halíře, dělají talíře. Stát při 295miliardovém schodku hledá úspory především ve strukturální části, těžko bude šetřit například na starobních důchodech, které podléhají pravidelné valorizaci důchodů.
Zbytečné miliardy
Typ produktu, podpory | Podpora v miliardách korun | |
---|---|---|
Stavební spoření | 4,2 | |
Doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění | 7,39 | |
Studentské jízdné | 6 | |
Sleva na poplatníka (snížení o 500 korun) | 30 |
Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Zpracování: investia.cz
Uvedené podpory by měl stát omezit nebo zrušit jako první.
Omezení by se mělo týkat i daňových slev z penzijních produktů a ze splácení úvěrů na bydlení. Pokud si už někdo pořizuje bydlení a využívá hypoteční úvěr, měl by být schopen splácení i bez dodatečných slev. Jako bonus je pro dotyčnou osobu pořízení vlastního bydlení.
Snížení slevy na poplatníka
Velkým tématem je vrácení slevy na poplatníka z daně příjmů na původní mez, která zde byla před pandemií. Tehdy činila sleva 2070 korun na hlavu měsíčně. Při pětisetkorunovém snížení za měsíc (a 6000 korun ročně) by stát při pěti milionech daňových poplatníků z řad zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných naráz získal 30 miliard korun.
Státní rozpočet může být do roka v plusu, politikům chybí odvaha
Při úplném zrušení této slevy by stát získal 154,2 miliardy korun. Pro sociální smír je vhodnější ponechat pro nízkopříjmové zaměstnance a OSVČ pozvolný přechod od slevy na poplatníka až po jeho anulování u osob s vyššími příjmy.
Daně z majetku
Aktuálně diskutované zvýšení daní z nemovitostí je snadným a rychlým příspěvkem do státního a veřejného rozpočtu. Nynější nastavení daní z nemovitostí proudí do obecních pokladen, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že když se vhodně upraví příslušný zákon bude mít z těchto majetkových daní užitek i stát. Pro stát je toto zvýšení mimořádně rychlé a levné. Infrastruktura již funguje, jen si z ní stát vezme svůj desátek.
Podíl daní z nemovitostí na českém hrubém domácím produktu činí aktuálně 0,20 procenta, například Jižní Korea generuje na daních z nemovitostí 4,5 procenta.
Zvýšení daně z nemovitostí na dvojnásobek oproti dnešku stát získá 12 miliard korun. Tutéž sumu aktuálně získávají ze zdaněných nemovitostí obce. Kdysi platil názor, že výběr majetkových daní je pro stát neefektivní. Buďto by se měly zrušit, neboť náklady pokryly samotný výběr nebo zvýšit. Nyní došlo na druhou variantu.