reklama

Začínáme spořit, 1. díl

redakce dne 22. 05. 2013 - 01:00

Návod pro všechny, kteří ještě v životě systematicky nespořili a chtějí během krátké doby několika let odložit volné peníze.
 

Spoření má jednu kouzelnou vlastnost. Veeškeré peníze, které uspoříte, najdete i po letech. Oproti investicím nepodléhají poklesu hodnoty v čase. Nejinak je tomu i u výnosů. Ty nejsou u spoření nic moc a stěží překonají inflaci, což je jedna z několika mála jistot, které u spoření máme. Druhou pozitivní vlastností spoření je, že s penězi můžeme libovolně disponovat. To platí za podmínky, že vklady nejsou zatížené výpovědní lhůtou. Nechme však tyto „detaily“ na příště a zaměřme se na základní předpoklady spoření.

Příjmy vs výdaje

Výchozí teze již byla uvedena. Je jí naspoření nějaké zajímavé finanční částky. Abychom mohli vůbec uvažovat o spoření, musíme mít vyšší příjmy než výdaje. Jestliže tomu tak není, je zapotřebí buďto zvýšit příjmy, což nemusí být dvakrát jednoduché, anebo omezit výdaje.

Sesekání výdajů je nejschůdnější a nejrychlejší cestou jak nalézt v osobních či rodinných financích další peníze. Nejvhodnější cestou je vedení příjmů a výdajů, potažmo takové malé domácí účetnictví, i když to není z odborného hlediska úplně nejpřesnější termín.

Domácí účetnictví v kostce

Dobrou metodou pro vedení domácího účetnictví je tabulkový editor jako je třeba Excel. Stačí si v něm vytvořit čtyři sloupečky – datum, název položky, příjmy a výdaje. Do pole datum napíšete datum pohybu a to jak u příjmů, tak výdajů. V praxi je nejlepší označovat jen příjmy, neboť těch moc není anebo větší výdaje jako je třeba úhrada nájmu, splátky hypotéky apod. Největší moc domácího účetnictví spočívá ve sledování malých položek. Ty nemusíte zachycovat datově, avšak měli byste mít přehled o tom, kolik peněz za co utratíte.

Ještě lepší je, když si stanovíte, kolik peněz za co můžete utratit. Stačí odhad na základě posledních tří měsíců, abyste vykompenzovali i finančně náročnější období jako jsou třeba Vánoce nebo příprava na dovolenou. Nemusíte se nikterak stresovat tím, když nějakou předem plánovou položku přesáhnete o pár korun. Horší by to bylo, kdybyste namísto naplánované úspory měly ztrátu a navíc ne pouze jednou za čas, ale pravidelně. Poté je zapotřebí se opět podívat výdajů a zjistit, kde je komplikace.

Stanovte si reálné cíle

Na základě domácího účetnictví si stanovte, kolik peněz měsíčně ušetříte. Pokud můžete, spořte o něco více, avšak jen tolik, abyste nikterak nestrádali. Do domácího účetnictví si napište i nějaký menší cíl, abyste měli svou motivaci pro spoření.

Umět říci ne

Nejtěžší na spoření nebo investování je disciplína, kdy je nutné umět říkat ne. A to i tehdy, kdy budete požadovanou věc tuze chtít. Je pouze na vás jestli podlehnete tlaku a věc či službu si opravdu zakoupíte anebo vydržíte a raději si ji odpustíte. Nejde-li o nějakou důležitost, ale třeba jen drobnůstku, neměl by to být tak velký problém.

Spoření není těžké. Jen je zapotřebí dodržet několik málo pravidel. Příště si řekneme, jaké finanční produkty se hodí pro jaký typ úspor. Ne vždy si vystačíte s osobním a spořicím účtem.