Zajímavým doplňkem investorů jsou investice do půdy a lesů. Hodnota polností by se časem měla dostat na zahraniční úroveň.
Průměrná cena hektarového pole podle Českého statistického úřadu v roce 2011 činila 45 145 korun. Oproti roku 2010 šlo o propad hodnoty o bezmála 11 tisíc korun. Průměr není v tomto případě příliš vypovídající veličina. Investice do zemědělské půdy se proto v tomto světle jeví jako dobrá investiční příležitost, kterou je vhodné zvážit. Cenový vývoj ceny polností zachycuje přiložená tabulka.
Průměrná cena za hektar půdy
RokCena za ha/rok
2018240 850 Kč
2017235 111 Kč
2016204 085 Kč
2015162 565 Kč
2014139 590 Kč
2013124 070 Kč
2012118 712 Kč
2011108 100 Kč
2010102 456 Kč
200996 300 Kč
200886 673 Kč
200776 901 Kč
200673 983 Kč
200568 336 Kč
200465 864 Kč
Zdroj: Farmy.cz
Pro srovnání jsme ponechali i tabulku ceny půdy podle Českého statistického úřadu:
RokČástka
200646 086 Kč
200751 848 Kč
200859 257 Kč
200959 471 Kč
201056 393 Kč
201145 145 Kč
2012---*
Zdroj: Český statistický úřad; Poznámka: *) Údaje za rok 2012 nebyly v době zveřejnění příspěvku k dispozici.
Jak se stanovuje cena půdy?
Hodnota půdy se určuje podle její bonity a lokace. Například cena hektarového pole v okrese Praha-Východ může být pětinásobně vyšší než stejná výměra kdesi na Šumavě. Podobně jsou na tom ceny při porovnání mezi Českém a Německem. Zatímco hektar pole s kvalitní černozemí se v Německu může vyšplhat až k sumě 400 tisíc korun, v tuzemsku za stejně velký lán úrodné ornice zaplatíte čtvrtinovou cenu.
Hodnota půdy se stanovuje na základě její bonity – platí, že orná půda je daleko kvalitnější než louka nebo mokřina. Proto dává investice do orné půdy větší smysl než třeba do horské kamenité pastviny.
Podobně na tom jsou i ceny pronájmů, kterému se odborně říká pachtovné. Zatímco v tuzemsku je průměrné roční pachtovné zhruba 1500 korun za hektar, v Dánsku mohou tamní vlastníci realit získat i desetinásobek této sumy.
Do budoucna lze očekávat rostoucí cenu pronájmu. Důležitější ukazatel však je zvolna se zvyšující hodnota polí, které by se měli přiblížit západním státům Evropy.
Smrk, dub nebo lesní mýtina?
U stanovení hodnoty lesních pozemků platí do určité míry ty samé veličiny jako u půdy. Jen s tím rozdílem, že zatímco pole dokáže plodit každoročně, u lesa je to běh na delší dobu. Jestliže koupíte les během letošního roku, užitek z něho mohou mít až vaši vnuci.
Hektar lesa se dá pořídit za desítky až stovky tisíc korun. Důležitým kritériem je zejména stáří porostu, dále pak zastoupení jednotlivých druhů stromů a to podle jejich četnosti, stáří či kvality podloží. Mezi další faktory patří i terén, jestli je zvažitý anebo rovný, což má vliv na případnou těžbu dřeva. Významným faktorem je spekulace, že cena dřeva v dlouhodobém výhledu poroste. To se odrazí i ve stanovení ceny. Cena hektaru lesa se tak odvíjí podle celé řady parametrů, z nichž některé jsme se pokusili stručně vypsat.
Přesto se investice do lesa vyplatí především tomu, kdo se bude hospodaření věnovat. Nemáte-li příliš velkou výměru, například jednotky hektarů, jde o příjemný koníček. Třeba jako včelaření.
Pro oba typy nemovitostí platí několik společných zásad, které cenu pozemků tlačí nahoru. Podstatný vliv má velikost parcely, případně pak možnost scelení s okolními pozemky. Faktor mluvící pro vyšší cenu má i úrhn ročních srážek. Na vyprahlém poli se zkrátka nic neurodí. Obávat se naopak vysokých srážek nemusíte, neboť v našem podnebném pásmu příliš často nehrozí.
Článek Investice do půdy je běh na dlouhou trať byl zaktualizován ke dni 10. 2. 2019.