I důchodci mohou úspěšně investovat a spořit. Nejen lidé, kteří se do důchodu teprve chystají, ale i samotní penzisté se mohou na podzim svého života věnovat koníčkům, které jsou pro mladší. A investování k nim nepochybně patří.
Posměšná parafráze na německý seriál Kobra 11, která se před časem objevila na Facebooku, na část českých důchodců neplatí. Revírem důchodců tak nemusí být supermarket, ale RM-Systém. Oproti nemajetné a často i nezaměstnané a předsudky trpící mládeži, jsou důchodci atraktivní skupinou, která má peníze a do určité míry i politickou sílu. Podle průzkumu Poštovní spořitelny dokáže 45 procent českých důchodců měsíčně část svých příjmů spořit. Nejedná se sice o bůhvíjak vysoké částky, zvláště s ohlédnutím na průměrnou výši důchodu, která nedosahuje ani 11 tisíc korun, ale trend je jasný. Penzisté generují přebytky a jsou ochotni si peníze navíc uspořit.
Důchodci s penězi od státu dokáží vyjít. Především pak proto, že od mladších ročníků nemusí vybavovat domácnost nebo pečovat o děti, což je finančně nákladné. Penzisté tak po uhrazení záloh na bydlení a energie, utrácejí nejvíce za potraviny. Na nich se však dá podstatným způsobem ušetřit, zvláště v případě, že máte plno volného času a obchodní centra za rohem.
Průměrně naspořená částka
Budeme-li vycházet z průměrné výše důchodu a průzkumu Poštovní spořitelny, dokáže šest z deseti důchodců vyžít i tři a více měsíců ze svých úspor. To za předpokladu, že jim vypadnou veškeré příjmy, což je v největším zastoupením starobní důchod zasílaný státem. Převedeno do řeči čísel, má průměrný důchodce naspořeno přinejmenším 35 tisíc korun. Podobně jako nacisté za druhé světové války, si penzisté vedou doslova pedantický pořádek ve svých účtech. Evidují každý výdaj a výpisy z osobního účtu prohlížejí a kontrolují více než letmo.
Pro 17 procent českých penzistů by výpadek příjmů, zejména pak důchodů, znamenal velký problém, neboť žijí v režimu od důchodu k důchodu.
Na tom nic nemění fakt, že v Česku je oproti zahraničí zajímavý trend, kdy prarodiče podporují své děti. „Zatímco venku jsou to děti, které finančně podporují své rodiče na penzi, u nás naopak rodiče ze svých úspor podporují děti,“ řekl Libor Svoboda, manažer pro Produkty a služby Poštovní spořitelny.
Investiční strategie pro důchodce
Na základě výše uvedených informací se pro českého důchodce nejvíce hodí takové produkty, které nemají investiční horizont delší pěti let. Investiční horizont je omezen průměrným dožitím českého důchodce, které je v Česku v průměru 14 let od nástupu do důchodu. Co se týče investičních nástrojů, mohou důchodci využít veškeré typy otevřených podílových fondů, nakupovat akcie a investiční certifikáty.
Investování do akcií je zřejmě notně přehnané, ale možné. Nákupy dividendových akcií dokáží investici do cenných papírů značně zatraktivnit.
Spoření jako životní styl
Spoření je pro české důchodce daleko zajímavější a rozšířenější. Řada z nich strávila svůj produktivní věk v režimu, kdy nebylo příliš možností, jak zvýšit svůj majetek. Jedinými bankovními produkty byly termínované vklady a vkladní knížky. I když spořicí účty převzaly štafetu po vkladních knížkách, stále je to jeden z několika mála vkladových produktů, které čeští důchodci využívají. Jak nám napsala naše čtenářka Anna Svobodová z Prahy, založila již před lety svým rodičům ING Konto, na které rodiče posílají jednou ročně volné peníze ze svého společného osobního účtu.
Vhodným spořicím nástrojem pro důchodce je stavební spoření. I když je nutné splnit šestiletou vázací lhůtu, lze na něm dosáhnout zajímavých výnosů, které jsou umocněny státní podporou.
Někteří penzisté si pravidelně v pětiletých cyklech spoří i prostřednictvím penzijního připojištění. Důchodci tak nemusí být nutně vzteklými agresory, kteří vás při slevách v supermarketech ubíjejí holemi a posílají do horoucích pekel.