reklama

Jak se bydlí v Česku

redakce dne 26. 03. 2021 - 00:00

Bydlení je velké téma každého dospělého Čecha a dospělé Češky. Řeší se různě. Přinášíme výčet možností ideálního dlouhodobého bydlení.

Bydlet se dá různě. Sestavili jsme varianty, které lze využít k žití. Základní dělení bydlení je ve vlastním anebo v nájmu. Přesto existují další varianty, jako je družstevní nebo komunitní bydlení. Vyrazme na exkurzi častých variant obývání příbytků.

U maminky ve vlastním

O proslulých mama hotelech, které byly v médiích hojně skloňované okolo roku 2010, se najednou zcela přestalo mluvit. Pohodlná a nízkonákladová varianta soužití s rodiči v jednom bytě je typická především pro mladší dospělé, kteří jsou po škole, ale zároveň se nechtějí příliš osamostatňovat. Důvody jsou jednak finanční, ale také do určité míry vítězí lidská pohodlnost jednotlivých aktérů, kdy rodičům vyhovuje, že mají doma potomka na očích. Finanční aspekt je viditelný zvláště v Praze. Zmiňovat další velká krajská města jako je třeba Brno nebo Ostrava netřeba. Podobnost v těchto městech bude obdobná, byť matička českých měst zbytku republiky získala mohutný náskok dost rychlým sprintem.

Čtěte také: Mamahotel aneb Kdopak bydlí u maminky?

Nevýhodou mama hotelů je především pro mladé muže a mladé ženy nízká úroveň soukromí. Dětský pokojíček sousedící se zdí rodičovské ložnice nenaskýtá příliš diskrétnosti pro dámské a pánské návštěvy.

Pořídit si vlastní bydlení je pro mladého člověka hotové neštěstí (opět zůstaňme chvilku v Praze). Pakliže ho nepodpoří movitější rodiče. Avšak ani ty už nemusí mít na byty v Praze potřebný kapitál. Potenciál získat třímilionovou hypotéku na byt o dispozici 1+kk se pomalu stává obtížným i pro bezdětného třicátníka s běžnými (pražskými) příjmy a dobrým pracovním uplatněním. Natož pro rodinu s dětmi. Pokud nemáte štěstí a nebydlíte ve vícegeneračním rodinném domu s oddělenými byty, budete muset hledat štěstí na realitním trhu s podnájmy.

Bydlení ve vlastním

Vlastní byt nebo rodinný dům je pro nejednoho Čecha vysněným ideálem. Touha po vlastním je pochopitelná a v Česku stále možná. Odmyslíme-li případnou hypotéku na jeho pořízení a pravidelné úhrady za utility a souvisejících služeb (odpad, fond oprav, úklid společných prostor v bytových domech) je žití ve vlastním nejjistějším způsobem bydlení. Rizik je méně. Velkou pozornost věnujte především schopnosti splácet hypotéku.

Druhy nemovitostí, ve kterých lze bydlet, je celá řada. Vyjmenujme jen ty nejznámější: byt, rodinný dům, zemědělská usedlost nebo třeba chata.

SVJ

Podkategorií pro bydlení v bytě bytového domu jsou společenství vlastníků jednotek. SVJ lze založit v domech se třemi a více byty. Společenství mají vlastní stanovy, orgány, předsedu, rozhodují na základě většinového konsenzu. Jak to chodí na podobných schůzích ukazuje, alespoň v úsměvném tónu, komedie Vlastníci režiséra Jiřího Havelky.

Nájemní bydlení

Avšak ani nájemní bydlení není špatná volba. Především pro mladší jedince. Je to jejich zkouška dospělosti postarat se sami o sebe a naplnit celospolečenská očekávání o samostatnosti. Platit pravidelně nájem je nácvikem tolik potřebné disciplíny finanční gramotnosti a schopnosti plánovat na delší období, než je týden.

Se zvyšujícím se věkem roste člověku pravděpodobnost vyššího příjmu a tím pádem i získání potenciálu k pořízení vlastního bydlení na hypotéku. I když to nevyjde, netřeba zoufat. V nájmu v Česku bydlí zhruba pětina lidí.

Sdílení bytu

S bydlením, jedno zda jde o vlastní nebo nájemní, je spojené i tolik oblíbené spolubydlení. Studenti si pronajmou větší byt, na jehož nájem se společně skládají, případně si osaměle žijící jedinec pořídí do bytu podnájemníka. Často jde o potřebu získání dodatečných příjmů. Tato forma je častější v obcích, kde je bydlení hůře dostupnější. Důvodem pro zvolení této formy bydlení jsou nejčastěji opět finance.

Komunitní bydlení

Od sdílení bytů je už jen krůček ke komunitnímu bydlení. Jak už z názvu napovídá, osoby bydlící v jedné nemovitosti (třeba ve větším rodinném nebo činžovním domě) tvoří komunitu, která si vzájemně vypomáhá. Třeba s hlídáním dětí. I komunitní soužití má celou řadu pravidel. Spolubydlící osoby mají nárok na potřebné soukromí. Nepředstavujme si komunitní bydlení jako výše uvedené sdílení bytu nebo rodinného domku partičkou studentů, se společnou kuchyní a obývacím pokojem. Na první vlaštovky lze na tomto poli v Česku již narazit.

Komunitní bydlení je mnohdy označováno anglickými termíny coliving nebo cohousing. Vzniklo v 80. letech 20. století ve Spojených státech odkud se přeneslo do světa.

Finišujeme ke konci článku. Možností pro bydlení je daleko více. Ke standardnímu západoevropskému formátu mají níže uvedené možnosti hodně daleko.

Chaty, mobilheimy, unimobuňky

Netradiční forma přístřeší jsou různé atypy, které původně nebyly určené k celoročnímu obývání. Sem se směle řadí chaty v zahrádkářských koloniích. Neopominutelnou jsou mobilheimy, maringotky či unimobuňky.

Ve Spojených státech se do rozšířené formy bydlení počítají městečka složená z přívěsů a již zmíněných mobilheimů. O kvalitě bydlení lze pochybovat, zvláště tvoří-li jádro obyvatel těchto čtvrtí příslušníci white trash. V Česku se podobné komunity zatím neuchytili. Zato bydlení v chatkách a chatách je běžnou realitou.

Netřeba chodit daleko. Na východním Slovensku jsou celé vesnice – ghetta – postavená z chatrných přístřešků připomínající africké slumy nebo jihoamerický favely.

Ubytovny

Posledním seriózním bydlením určené pro dlouhodobější obývání jsou ubytovny. Byť ty jsou určené pro sociálně vyloučené nízkopříjmové vrstvy obyvatel. Bohužel. I nadále v nich bují obchod s chudobou, kdy majitelé ubytoven spoléhají na doplatky na bydlení.

Airbnb a hotely

Krátkodobé pronájmy nejsou vhodné pro dlouhodobé bydlení, ale umožní překlenutí nepříznivého období, ve kterém člověk hledá vhodnou nemovitost. Pro dočasné bydlení dobře poslouží standardní ubytovací zařízení typu penzionů nebo hotelů.

Čtěte také: Ubytování v Praze: Hotely vs Airbnb

Doteď jsme se zabývali nejrozšířenějšími typy nemovitostí – byt, dům nebo bytový dům. V Česku se dá bydlet i na místech, které jsou netradiční a slibující pohádkový potenciál.

Život na zámku

Značně okrajové bydlení je žití na zámku nebo hradě. Pořizovací cena za podobný typ bydlení jde do vyšších milionů. Mnohdy za zruinovaný zámek zaplatíte více než je cena pořízení prvorepublikové vily v dobré stavební i morální kondici. Prakticky je žití na zámcích nemožné – budovy se špatně vytápí, mnohdy majitelé žehrají na přísné požadavky památkářů. Proto řada šlechticů i novodobých vlastníků bez modré krve bydlí v menších bytech, často v areálech zámků a hradů.

Vodárenská věž, pivovar, fabrika, fara

Atypy v bydlení, které lákají romantiky a snílky, to je fara u hřbitova nebo vodárenská věž. Netradiční místa lákají k netradičnímu bydlení. Stejně jako úprava industriální haly do přepychového loftu, bydlení v pivovaru nebo ve staročeském pohádkovém mlýnu. Fantazii se meze zkrátka nekladou.

Bydlení v památce nebo původně nebytové stavbě s sebou nese celou řadu neduhů. Už jen fakt, že původní účel stavby byl jiný než obytný, s sebou nese obtíže. Především se zateplením. V drtivé většině jsou tyto reality nositeli energetických štítků třídy G, mnohdy ho nemají vůbec.

Ale ta romantika! A tímto příspěvek ukončíme.