Jak goodwill a emisní ážio ovlivňují ceny akcií

Nákup akcií není jen o výplatě dividendy nebo jejich růstu na kapitálových trzích. Neméně důležitými ukazateli jsou i goodwill a emisní ážio.

 

Zatímco goodwill je ryze „virtuální“ hodnota, kterou si každá společnost stanovuje jinak, emisní ážio vychází přímo z účetnictví a je tak jasně definované. Začněme popořadě a to goodwillem.

Máte dobrou pověst?

Goodwill nebo-li dobrá pověst podniku, či dobré jméno výrobku nebo služby. Každá společnost má jinou výši goodwillu. Například loterijní společnost Fortuna má hodnotu goodwillu stanovenou ve svém účetnictví na 40 procent své hodnoty. To však není ani hodnota majetku, která tato společnost vlastní. Čtěte také: Při nákupu akcií se zajímejte o odvětví, ve kterém firma působí

Položka „goodwil“ ve výkazech Fortuny není nic hmotného, co by se v případě problémů dalo zpeněžit. Firmy se silnou značkou mívají tuto položku větší, ale takto vysoký podíl goodwilu nemá ani McDonald anebo Microsoft, řekla již dříve analytička společnosti Next Finance Ivona Hrušová. Podle ní je položka goodwillu v rámci Fortuny dokonce vyšší než vlastní kapitál společnosti a do toho by rozhodně investor zaměřený na skutečnou hodnotu společnosti neinvestoval.

Goodwill může být vyjádřen jako kladné, tak i záporné číslo. Dá se totiž vyčíslit jako rozdíl mezi kupní cenou a cenou stanovenou na základě znaleckého ocenění.

Emisní ážio

Zatímco goodwill si do určité míry stanovují majitelé firmy sami, emisní ážio se odvíjí od skutečných hodnot jako je výše základního kapitálu nebo jeho navýšení o mimořádné vklady akcionářů či společníků.

Emisní ážio je rozdíl mezi nominální hodnotou akcie a akcie v emisní hodnotě. Nominální hodnota akcie se stanoví na základě počtu akcií a hodnoty základního kapitálu. Emisní hodnota akcií je taková hodnota, která je platná v okamžiku, kdy akciová společnost vydává novou emisi cenných papírů a nabízí je dalším zájemcům. Jedno zda jde o zájemce z řad dosavadních akcionářů anebo jde společnost na burzu.

Pokud společnost zvyšuje počet svých akcií, automaticky to znamená, že hodnota majetku, která připadá na jednu akcii, se snižuje. Neplatí to ale pouze o majetku. Stejně tak to platí i o zisku na akcii a o dividendě, řekl Martin Prokop, analytik společnosti Next Finance. Čtěte také: Zisk na akcii vs dividenda

Akcionáři se tak prostřednictvím emisního ážia vyhnou případnému rozředění vlastního kapitálu při nové emisi akcií. Nový akcionář by tak mohl získat i podíl na dosavadním nerozděleném zisku nebo již vydělaném základním kapitálu, aniž by do něho předtím cokoliv investoval.

Příklad emisního ážia

Akciová společnost má podle obchodního rejstříku základní kapitál ve výši dvou milionů korun. Akcionáři drží celkem jeden tisíc akcií. Nominální cena jedné akcie byla v den zápisu do obchodního rejstříku stanovená na dva tisíce korun. Za dobu činnosti společnost vydělala jeden milion korun, který si akcionáři mezi sebou nerozdělili coby dividendu, ale nechali ve společnosti na účtu „nerozdělený zisk z minulých období“. Čtěte také: Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích

Hodnota jedné akcie se tak zvýšila ze dvou tisíc korun na tisíce tři. Tisícikorunové zvýšení má na svědomí právě onen nerozdělený nevyplacený zisk. Firma však pro svou expanzi potřebuje další peníze. Akcionáři však nechtějí budoucnost podniku financovat bankovním úvěrem, nýbrž vydáním další emise akcií a rozšířením svých řad o dalšího akcionáře. Emise akcií by měla mít hodnotu jeden milion korun. Nový akcionář tak může získat buďto 500 kusu akcií anebo 333. Záleží, jestli se na něj bude vztahovat emisní ážio či nikoliv.

Akcionáři mají dvě možnosti, jak stanovit cenu akcie. První způsob je bez emisního ážia. Nový akcionář by za jeden milion korun získal 500 kusů akcií. Současně by mohl uplatňovat nárok na podíl z nerozděleného zisku.

Vzorec by vypadal následovně

Základní kapitál + nerozdělený zisk + nová emise akcií = Základní kapitál / Počet vydaných akcií = Přepočtená hodnota na jednu akcii

Dva miliony korun + jeden milion korun + jeden milion korun / 1000 + 500 = čtyři miliony korun / 1500 akcií = 2 666 korun

Akcionáři by tak „ztratili“ na jedné akcii 334 korun. Pro nového akcionáře by však šlo o výnos ve výši 666 korun, neboť by hodnota jedné akcie byla stanovená na nominální hodnotě dvou tisíc korun.

Jestliže by však dosavadní akcionáři při stanovení hodnoty akcie použili emisní ážio, získal by nový akcionář za jeden milion korun pouze 333 akcií. Akciová společnost by mohla využít zájmu investora k tomu, aby mu prodala akcii namísto nominální hodnoty dva tisíce korun, za emisní hodnotu tří tisíce korun. Emisní ážio by tak v tomto případě činilo výše jednoho tisíce korun na nově vydanou akcii. Čtěte také: Koupit jednu akcii nemusí být nevýhodné

Přidejte si investia.cz na Facebook

Přihlaste se k odběru novinek