reklama

Jednotná sazba DPH: Nářky nad zvýšením cen potravin, léků a knih

Eva Nachtmannová (neověřeno) dne 08. 03. 2011 - 00:00

Vláda provedla další pokus o zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty. Jde tak o jeden ze starších předvolebních slibů občanských demokratů. Nevole občanů je zřejmá. Růst daně pročistí trh a sníží korupční podloubí.

Zavedením jednotné daně z přidané hodnoty má jednu velkou výhodu. Nebude docházet k lobbování za daňové výjimky, které mohou mít korupční nádech. Podobnou pachuť po sobě zanechávají například stravenky, které mají zázemí v silné lobby. Výhodou vyššího zdanění jsou možné úspory ve zdravotnictví. Vyšší zdanění totiž postihne i léky. Lze si tak dobře představit situaci, kdy zdravotní pojišťovny začnou více dohlížet na lékaře a nemocnice, aby předepisovali pacientům levnější léky. Tím pádem dojde k úsporám ve zdravotnictví.

Postupné přesunování jednotlivých položek z nízké sazby daně z přidané hodnoty do vyšší je z hlediska politiků prozřetelné. Vláda tak má otevřený prostor k „handlování“ s veřejností. V očích voličů dochází sice k pocitu, že politici chtějí všechno zdražit, na druhou stranu jde o nutnost, neboť příjmy z DPH jsou pro státní pokladnu doslova požehnáním. Téměř nic jejich zavedení nestojí a navíc znamenají rychlé peníze. Jestli se z navýšení DPH bude financovat důchodová reforma, nebo ne, není zase tolik podstatné.

Silné reakce veřejnosti a médií vzbudilo i připravované navýšení daně u kultury. Do ní patří například vstupenky do divadel, kin, ale také knihy a tiskoviny. Jestliže odmyslíme, že se kultuře vesměs věnují lidé s vyššími příjmy, nejde ze strany státu o žádný likvidační efekt. Lze se domnívat, že u lidí dojde ještě k vyššímu tlaku na kvalitu a kultura se alespoň trochu pročistí od diletantů. Promotéři si pak třeba uvědomí, že nechat čekat fanoušky dvě hodiny na koncert skupiny Mňága a Žďorp v pražské Lucerně, není pro jejich byznys bůhvíjakou kladnou vizitkou.

Nakladatelé na scestí

Nakladatelé zažívají v poslední době doslova morové rány. Kromě přesunutí literatury z nižší sazby DPH do vyšší, musí čelit i růstu obliby e-knih. Zákazníci e-knih požadují, aby ceny elektronických knih byly o polovinu až dvě třetiny nižší. To se zase nelíbí nakladatelům a vydavatelům, neboť náklady na tisk se pohybují od deseti procent do jedné čtvrtiny z koncové ceny publikace.

V časopisu Respekt (číslo 9/2011) vyšel článek, ve kterém se autor textu ptal několika vydavatelů, jak budou reagovat na zvýšenou sazbu daně z přidané hodnoty. Z deseti publikovaných názorů vydavatelů byly jen dva nakladatelé, kteří buďto uvedli, že jejich nakladatelství je tak bohaté, takže sazbu DPH neřeší anebo počítají s dlouhým, třeba i desetiletým, horizontem prodeje. Zejména u literatury je nutné si uvědomit, že například knihu s názvem „Opera nás baví“ vydanou v nakladatelství Práh si člověk, která má hluboko do kapsy, zkrátka nekoupí. Totéž se nedá předpokládat u lidí, kteří mají například základní vzdělání. Ti zkrátka u nakladatelů nepatří mezi cílové skupiny zákazníků.

Komicky vyznívá i argument ministra kultury Jiřího Bessera, který uvádí příklad, že v popelnicích na rozdíl od potravin nikdy neviděl odhozenou knihu. Odpověď je více než jednoduchá. Až se ceny potravin patřičně zvýší, ubude jich rovněž v kontejnerech. Lidé si tak dvakrát rozmyslí, co nakoupí a především, co poté vyhodí.

Zvýšení DPH má svou stinnou stránku jen při hrozbě nárůstu inflace a možné roztočení inflační spirály.