Kalousek učí nepravostem: Nulové zdanění výnosů

Když předloni v létě zahájila činnost Zuno bank a představila veřejnosti koncept nulového zdanění výnosů na spořicím účtu, klepali si mnozí na čelo s tím, že stát tento fígl brzo zatrhne. O několik měsíců později však ministr financí hrdě oznamuje, že na spořicí státní dluhopisy se zdanění nevztahuje.

Nejen každá miliarda, ale každá koruna je dobrá. Jestliže někdo hází miliardami a necení si jich, ukazuje jen na špatného hospodáře, řekl již dříve v jiné souvislosti serveru investia.cz podnikatel Tomio Okamura. Nám se tato citace zdá pro tento příspěvek docela příhodná. Čtěte také: Vyšší zdanění bohatších lidí státní rozpočet nespasí

Opravdu je ministr financí Miroslav Kalousek špatným hospodářem? V době, kdy stát hledá každou miliardu a snaží se šetřit, nabízí široké veřejnost možnost investice do spořicích státních dluhopisů. Ta však nepodléhá dani z příjmu.

Spočítali jsme, že z první emise spořicích státních dluhopisů by stát mohl získat prostřednictvím 15procentní srážkové dani zpět okolo 1,5 milionu korun. To za předpokladu, že by nominální hodnota dluhopisů byla jeden tisíc korun za dluhový papír a průměrný výnos činil jedno procento. Co se týče státního rozpočtu, tak jde o částku jistě zanedbatelnou. Jen letošní deficit je naplánován na 105 miliard korun.

Stát tak vysílá jasný vzkaz: I když nám chybí peníze, milion korun nic neznamená. Jenže pro drtivou většinu lidí představuje milion doslova astronomickou částku. Podobně jako pro stát miliardu. Jen nalézt volné čtyři miliardy na dostavbu dálnic znamenalo pro Kalouska před časem problém. Čtěte také: Státní dluhopisy může potkat stejný osud jako stavební spoření

Klička zvaná zaokrouhlování

Na fígl se zaokrouhlováním jako první upozornila Zuno bank. Využila při tom matematickou kličku v zákoně. Zuno bank letos v létě zahájila činnost a představila odborné, ale i široké veřejnosti princip nulového zdanění. Vše funguje následovně. Základ daně, což je v podstatě úrok za den, ale i samotná daň, se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů. Srážková daň činí 15 procent z výnosu, tj. denního úroku. Pokud však denní úrok z uložených peněz není vyšší než 6,99 koruny, základ daně se zaokrouhlí na šest korun. Z něho by daň byla 90 haléřů. Zde pak platí druhá podmínka a to, že daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů. V tomto případě jde tak o nula korun.

Aby to nebylo tak jednoduché, je zapotřebí splnit i maximální možnou výši jistiny, která se v rámci Zuno bank úročí dvěma procenty. Maximálně tak lze mít na spořicím účtu uloženo 127 500 korun.

Pustí banky a záložny státu žilou?

Je vcelku jedno, jestli v zákoně o daních našla kličku banka anebo ministerstvo financí. Není však přirozené, aby stát využíval své vlastní chyby. Zuno bank tak v létě hrála vabank, protože tehdy nebylo zcela jisté, jestli ministerstvo financí chybu napraví a protlačí opravený zákon poslaneckou sněmovnou. Politickou podporu by pro odstranění chyby mělo zcela jistou. Čtěte také: Zuno Bank útočí tvrdě na solar, stejně jako před lety mBank

Položme si řečnickou otázku. Jestliže stát nebude daň z dluhopisů vymáhat, jak se zachovají banky? Zopakují výše popsaný postup Zuno bank? Vytvoří tak tato nová banka patřící do rakouské finanční skupiny Raiffeisenbank International precedent pro neplacení srážkových daní? Spočítejme si, o kolik peněz se zhruba hraje.

Dvě miliardy ročně

Pro potřeby jednoduchého příkladu se skutečným pozadím budeme vycházet z aktuálních údajů České národní banky. Ke konci letošního srpna měli Češi uloženo v bankách na termínových vkladech 760,6 miliardy korun. Předpokládejme, že průměrný výnos na termínovaných vkladech jsou dvě procenta. To představuje roční výnos 15,212 miliardy korun. Patnáctiprocentní srážková daň tak z tohoto výnosu představuje 2,28 miliardy korun. Právě o tolik peněz se může stát připravit, pokud banky využijí doslovný výklad zákona. Čtěte také: Kolik peněz drží Češi?

Jak bylo uvedeno v rámečku, maximálně musí úročená částka činit 127 500 korun. Jestliže vydělíme toto číslo celkovou sumou jakou mají lidé uloženo na termínovaných vkladech, dostaneme číslo 5,965 milionu. Právě tolik termínovaných vkladů by bylo zapotřebí, aby stát na daních nic nezískal.

Bude zajímavé sledovat, jak se zachová aktuální politická garnitura. Jsou dvě miliardy korun ročně pro ministra financí Miroslava Kalouska dostatečnou sumou, o kterou by coby hlavní správce státního rozpočtu nechtěl přijít? Do hlavy tohoto politika nevidíme, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se chystal přijít s návrhem, jak chybu s úročením a zaokrouhlováním napravit. Čtěte také: Stavební spoření vzor Ústavní soud 2011

Přihlaste se k odběru novinek