Kdy platí důchodci daň z příjmu?

Ani důchodcům se nevyhne povinnost uhradit státu daň z příjmu. Tedy za předpokladu, že jde o aktivního seniora, který vytvoří dostatečně vysoké příjmy. Ani ty však nemusejí znamenat odvod berně finančnímu úradu.

Činorodější důchodci, případě lidé mající dostatečně velký majetek, který jim generuje příjmy i v době jejich podzimu života, se mohou dostat do situace, kdy je nutné uhradit státu daň z příjmu. i v případě, že nechcete daně platit, existuje celá řada legálních možností, jak si snížit daňový základ.

Starobní vs předčasný starobní důchod

Informace uvedené v tomto článku se vztahují na penzistu, který pobírá řádný starobní důchod. Jestliže by důchodce pobíral předčasný starobní důchod, musí vše nahlásit podle místa trvalého pobytu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Ta po prošetření situace odebere předčasný důchod. V opačném případě, tj. kdy by důchodce nenahlásil souběh pobírání předčasného důchodu a platu anebo příjmů z podnikání, bude po něm OSSZ vymáhat již vyplacený důchod, který vyplácela v době, kdy měl penzista pracovní poměr. Čtěte také: Předčasný důchod znamená omezení příjmů

Jaký důchod nepodléhá dani z příjmu?

Měsíční důchod 24 tisíc korun a více podléhá dani z příjmu. Podle zákona o dani z příjmu se daňová povinnost vztahuje na takové důchody, které jsou vyšší než 36násobek průměrné mzdy. Ta aktuálně činí 8 000 Kč, což po vynásobení 36 znamená částku 288 tisíc korun. Jestliže tak penzista dostává měsíčně od státu například 30 tisíc korun, bude z rozdílu šesti tisíc platit daň z příjmu. Čtěte také: Vyšší zdanění bohatších lidí státní rozpočet nespasí

Aby však důchodce získal důchod vyšší než 24 tisíc korun, musel by mít měsíční příjmy ve výši 209 tisíc korun a více. Platí to alespoň podle výpočtu důchodu platného pro rok 2012. Modelový příklad je navíc propočítán na získanou dobu pojištění 40 let. Oněch 209 000 korun měsíčně by musel mít penzista již od roku 1986 do konce roku 2011. Vzhledem k tomu, že až do roku 1989 vládli v Česku komunisté, je vysoce nepravděpodobné, ba dokonce vyloučené, aby měl někdo tak vysoké příjmy. Po roce 1990 to možné již je.

Zdanění důchodu a příjmů

Podle zákona o dani z příjmu by měl důchodce vykazující podnikatelskou činnost zaplatit státu daň z příjmu v okamžiku, kdy součet starobního důchodu a dalších příjmů překročí hranici 840 tisíc korun za rok 2011. Příjmy se v tomto ohledu myslí rozdíl mezi příjmy v podnikání a výdaji související s podnikatelskou činností. Důchodce rovněž může uplatnit výdaje paušálem. Do příjmů se zahrnují jak příjmy z podnikání, tak třeba i přijaté dividendy nebo výnosy z držení obchodních podílů či příjmy plynoucí z pronájmu. Čtěte také: Zajištění na stáří: Důchod nebo renta?

Ani důchodci, kteří mají součet starobního důchodu a příjmů vyšší 840 tisíc korun, nemusejí truchlit. Část příjmů mohou zcela legálně odklonit na svého partnera. Jedno zda-li jde o manžela/manželku či druha/družku, případně jiného rodinného příslušníka anebo osobu, se kterou nejsou v jakémkoliv příbuzenském poměru. I kdyby měl senior příjmy z vysoce odborné činnosti, může stále na svého druha převést peníze za různé služby. Jako východisko lze v tomto ohledu použít některou z volných živností. Například za volnou živnost „poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ se dá skrýt opravdu cokoliv.

Jakýkoliv typ daně je nákladem a náklady se musí optimalizovat, což znamená jediné: snižovat.

Toto opatření má další praktický dopad. Pro osoby s příjmem nad jeden milion korun ročně se vztahuje povinnost přihlásit se jako plátce daně z přidaného hodnoty. DPH tak pro živnostníka znamená zdražení jeho služeb a tím pádem i potenciální snížení tržeb, neboť klienti mohou odejít ke konkurenci, která není plátcem DPH a je tudíž levnější. Čtěte také: Jednotná sazba DPH: Nářky nad zvýšením cen potravin, léků a knih

Přihlaste se k odběru novinek