Mamahotel aneb Kdopak bydlí u maminky?

Zvolna přibývá mladých lidí, kteří nechtějí opustit rodné hnízdo. Čerpají tak celou řadu výhod, za které by museli jinak platit.
 

Bydlení u maminky je výhodné pro všechny strany. Maminka má ráda přehled o všech krocích svých ratolestí. Potomci naopak mohou využít plného servisu, kterým jim rodiče poskytují. Ti jim naopak na provoz domácnosti přispívají. V celé řadě případů méně, než kolik by činily náklady na bydlení a život, kdyby se osamostatnili.

Rozšířeným mýtem je, že lidé bydlící u rodičů jsou nesamostatní, líní a nechávají se jimi rádi obskakovat a opečovávat. Tento pohled je však do jisté míry mylný. I když se během poslední dekády zvýšil počet mladých lidí žijících u rodičů, respektive těch, kteří u nich mají nahlášen trvalé bydliště, ve skutečnosti jde jen o administrativní záležitost, kdy mladí žijí jinde, mnohdy ve zcela jiném městě a své rodiče navštěvují o víkendech nebo k nim jezdí na Vánoce.

Jak spolu žijí „mladí“ a „staří“ v zahraničí?

Podle zveřejněných statistik Eurostatu, který letos v lednu zveřejnil data o žití mladých lidí ve věku 25 až 34 let, lze snadno porovnat, ve kterých zemích se daří mladým unikat z rodného hnízda a kde v něm naopak setrvávají.

V Evropě lze vysledovat tři typy soužití juniorů se svými rodiči. První model – skandinávský – ukazuje nízké procento mladých lidí žijících u svých rodičů. Ve Švédsku či Finsku žije s rodiči jen něco málo přes čtyři procenta lidí ve věkové skupina 25 až 34 let.

Naopak v jihoevropském modelu dosahují hodnoty mnohdy čísla 50, což znamená, že každý druhý mladý člověk bydlí u své maminky. Střední Evropa pak představuje jakousi nárazníkovou oblast. V České republice žije u rodičů 33 procent osob ve výše uvedeném věkovém rozpětí. V Německu pak jen 14 procent, zatímco v Polsku je to 44 procent. Náš severní soused má navíc silnou katolickou tradici, takže v něm převládá model, kdy mladí lidé začnou spolu žít až po svatbě.

Peníze hrají druhé housle

V poslední dekádě tak dochází k nárůstu těch, kteří bydlí u rodičů. Hospodářský vývoj Evropy má však na společném soužití mladých mužů a žen se svými rodiči menší roli, než se na první pohled může zdát. Více než ekonomický tlak je vícegenerační soužití dáno zvyklostmi a tradicemi. Tři čtvrtiny mladých lidí žijících u rodičů má vlastní příjem, ze kterého odvádějí „desátek“ na nájem. Jen malé procento se nechá zcela vydržovat svými rodiči.

Návrat k rodičům, byť na nějakou dobu, čas od času využívají jejich potomci hlavně v případě ztráty zaměstnání či rozchodu s partnerem. Návrat do rodného hnízda má dva cíle – pomoci si ujasnit myšlenky a naplánovat další postup a za druhé finanční úsporu.

Vrací se opět doma výminků?

Kdysi rozšířený systém vejminků (spisovně výminků), kdy staří rodiče bydleli spolu s dětmi a ty se o ně postaraly, se možná navrací. Jestli půjde o trend se potvrdí až za několik desetiletí. Do té doby lze jen spekulovat, jestli si potomci někdy vzpomenou na to, že na prahu svého dospělého života využívali all inclusive služeb rodičů.

 
Nejčtenější: Důchody 2019 a Důchody 2020 | Důchodový průvodce | V kolika letech můžete jít do důchodu?

Kam dál? Projděte si obsah investia.cz

Přihlaste se k odběru novinek