reklama

Minimální mzda poskočí o 700 korun

redakce dne 25. 08. 2015 - 00:00

Minimálně dvěma procentům zaměstnanců se od roku 2016 zvýší mzda. Na výplatních páskách najdou o 623 korun čistého více.
 

Vláda vedená sociálním demokratem Bohuslavem Sobotkou udělá nejméně dvěma procentům zaměstnanců radost. Od ledna 2016 jim zvýší hrubou mzdu o 700 korun. Právě 2,3 procenta zaměstnanců pobírá podle údajů Českého statistického úřadu minimální mzdu. Ta aktuálně činí 9200 korun, od začátku příštího roku bude činit již 9900 Kč. Vláda i nadále pokračuje v naplňování volebního slibu o zvyšování minimální mzdy. Čtěte také: Minimální mzda se od roku 2015 zvýší o 700 korun

Čistá minimální mzda bez dalších bonusů a slev na poplatníka bude od Nového roku 2016 činit 8 811 korun. To je o 623 korun čistého více, než doposud, kdy je čistá minimální mzda 8188 Kč.

Levicový kabinet již minimální mzdu zvýšil od svého počátku vládnutí na podzim roku 2013 jednou a to v lednu 2015 o 700 Kč. V roce 2013 byla minimální mzda zvýšena o pětisetkorunu, zásluhu na tom mám úřednická vláda Jiřího Rusnoka. V letech 2007 až 2013 byla minimální mzda 8000 korun, což se nyní aktuální vláda snaží změnit a posunout limit více nahoru.

Paradox: Minimální mzda vs hranice příjmové chudoby

I přes aktuální navýšení minimální mzdy bude zaměstnanec pobírající tuto sumu pod hranicí příjmové chudoby, jejíž hranice je nyní stanovena na 9901 korun. Mezi čistou minimální mzdou a hranicí příjmové chudoby bude záporný rozdíl ve výši 1090 Kč. Čtěte také: Přínosy minimální mzdy jsou sporné

Podle prohlášení vládnoucí koalice bude minimání mzda bude i nadále stoupat a to nejméně až na úroveň dvou pětin průměrné mzdy. Ta letos za první čtvrtletí dosahovala 25 306 korun. Dvě pětiny odpovídají 10 122 Kč. I kdyby minimální mzda byla oněch 10 122 korun, půjde stále o 892 korun nižší než je nynější hranice příjmové chudby.

Další zátěž pro zaměstnavatele

Zaměstnavatelům přibude s nárůstem minimální mzdy další finanční zátěž, kterou budou muset zaplatit. Nepřipadá příliš v úvahu, že by došlo k masivnímu propouštění lidí, kteří pobírají nejnižší možnou legální mzdu. Z hlediska mzdových nákladů si musí každý zaměstnanec připravit 900 korun měsíčně navíc (10 800 Kč ročně), aby dokázal plošné legislativní zvýšení mzdy ufinancovat. V praxi to bude však více, neboť je zapotřebí vzít v úvahu, že mzdy porostou i těm zaměstnancům, kteří byli placeni o něco lépe, než činí aktuální hrubá minimální mzda ve výši 9200 korun. Jednak musí zaměstnavatel všem zaměstnavatelům s nižší mzdou než budoucích 9900 Kč dorovnat rozdíl, za druhé bude nejeden nadřízený čelit tlaku svých zaměstnanců o navýšení mzdy. Vysvětleme si vše na malém příkladu z praxe.

Zaměstnanec Jiří pobírá hrubou mzdu 10 500 korun. Zvýšením minimální mzdy na 9900 korun u něho vzroste pocit, že je nedostatečně ohodnocený, neboť má více pracovních zkušeností než nově nastupující kolegové. Ty je navíc podle jeho mínění zapotřebí nejprve zapracovat a teprve poté mohou být ohodnoceni stejně jako on. Jeho noví kolegové přesto dosáhnou na takřka srovnatelnou mzdu, kterou by jinak získali až s jistým časovým odstupem. Podobným reakcím se neubrání žádný zaměstnavatel. Čtěte také: Minimální mzda a její vlivy na podnikání

Institut minimální mzdy je dávno překonaný, přesto na něm vláda trvá. Třeba v Německu nebo ve Švédsku minimální mzdu nemají.