Na planetě Zemi existují čtyři přirozené zóny, ve kterých se lidé dožívají vysokého věku. Navíc prokazují dobrou tělesnou a duševní kondici.
Japonsko, Kostarika, Řecko a italská Sardinie. Čtyři místa, kde se lidé dožívají v dobré kondici vysokého věku. Počty 90letých a stoletých lidí je zde ohromující oproti jiným místům planety. Co spočívá za jejich životní vitalitou a vysokým věkem?
Cyklus Modrá zóna dlouhověkosti
Tajemství dlouhého života odkrýval francouzský dokument, který uvedla Česká televize na konci roku 2020.
Průvodci cyklu dokumentů byl francouzský praktický lékař Vincent Valinducq a kuchařka, naturopatka a odbornice na zdravou výživu Angele Ferreux-Maeghtová. Cestou po modrých zónách odhalovali důležité společné charakteristiky, které mají lidé žijících v těchto dlouhověkých zónách. Od dlouhověkých lidí zjistili celou řadu protichůdných tvrzení, které podle nich měli za následek jejich vysoký věk a dobrou vitalitu. Genetická výbava lidí, kteří měli mezi svými předky rovněž dlouholeté, byla spíše okrajová.
Kde jsou zóny dlouhověkosti?
Zajímavým zjištěním je, že tři modré zóny ze čtyř jsou ostrovy a jeden poloostrov. Jmenovitě jde o ostrovní italskou Sardinii (region Ogliastra), japonskou Okinawu, řeckou Ikarii a kostarický poloostrov Nicoya.
Pátá zóna je vytvořená uměle v kalifornském městě Loma Linda, ve kterém se sdružují členové církve Adventisté sedmého dne.
Proč zrovna modrá zóna?
Modrou zónu použil poprvé americký novinář Dan Buettner ve svém článku v časopisu National Geographic Magazine v roce 2005. Vycházel z výzkumu stoletých lidi v oblasti Barbagia (východní Sardinie), který dříve publikovali vědci Gianni Pes a Michel Poulain pro časopis Journal of Experimental Gerontology.
Společné charakteristicky modrých zón
Vyššího věku, dobrého zdraví a životní pohody se dočkají obyvatelé vyspělých a politicky stabilních zemí. Důležitou součástí je kvalitní zdravotní péče. Paradoxem je, že lidé žijící v modrých zónách dlouhověkosti patří v rámci tamních zemí spíše k chudším a odlehlejším oblastím. Tamní způsob života se dá považovat spíše za tradiční než současný moderní.
Faktory vedoucí k vyššímu věku
Přesto lze vysledovat faktory vedoucí k vyšším věku. Patří mezi ně převaha rostlinné stravy, zejména luštěnin a ořechů, fyzická aktivita, nekuřáctví, zbožnost a dobré rodinné a společenské vazby.
Vyšší věk podporuje i přísloví jez do polosyta, pij do polopita. Přejídáním se k vyššímu věku neprožijete. Rovněž je prý důležité jíst pomalu. Obyvatelé modrých zón jsou nejzdravější na celém světě. Třeba výskyt kardiovaskulárních onemocněních a rakoviny je u modrých kmetů nižší než třeba ve Spojených státech.
Antioxidanty
Klíčové jsou potraviny a nápoje, které obsahují vysoký podíl antioxidantů, které pomáhají tělu v boji proti volným radikálům. Chcete-li rychle a snadno navýšit antioxidanty ve vašem těle, zařaďte do pitného režimu zelené nebo bílé čaje. Přičemž stačí pár šálků denně. Nic víc.
Geny vs zdravý životní styl
Pozitivní zprávou je, že geny, které by ovlivňovaly dlouhověké osoby, jsou spíše okrajovou záležitostí. Daleko větší váha je přisuzovaná zdravému životnímu stylu. Správný životní styl ovlivňuje pravděpodobnost dožití se vysokého věku až z osmdesáti procent.
Dobré sociální kontakty ovlivňují duševní pohodu lidí a tím přispívají k jejich dlouhověkosti. Vše dokresluje odpovídající pracovní a fyzická aktivita, kterou staří lidé v modrých zóna pravidelně vykonávají.