Založit si osobní účet není nic těžkého. Nechcete-li zbytečně platit za služby, které nevyužíváte, případně co nejvíce za vedení účtu ušetřit, výběr se dost zužuje.
Kdybychom téma tohoto článku zpracovávali před několika lety, zcela určitě by se do popředí dostala mBank se svými bezplatnými účty nebo Poštovní spořitelna a její pověstné Červené konto. Tyto banky postupem času začaly měnit podmínky u svých účtů. Kdysi bezkonkurenční produkty se přiblížily k obvyklé šedi, která se v bankovní nabídce doslova ztratí. Čtěte více: Bankovní poplatky aneb Za co platíme českým bankám
V českých bankovních vodách existují vedle sebe banky a družstevní záložny. Ty nabízejí pro své klienty osobní účty. Vedení účtu můžete mít zadarmo, nebo za něj zaplatit mnohdy vysoké částky. Na oplátku vám banky umožní čerpat řadu služeb, o kterých si klienti nízkonákladových, v bankovní terminologii lowcostových, osobních účtů mohou leda tak nechat zdát.
Mezi tradiční banky, které svým klientům nabízejí nízkonákladové účty, patří mBank, Poštovní spořitelna a od loňského roku nově i Fio banka, která se přeměnila z Fio družstevní záložny. Do této skupinky se ještě dostává družstevní záložna Unibon, se svým běžným účtem. Unibon však bude mít hodně těžkou cestu k úspěchu a zřejmě už nezopakuje husarský kousek, který se povedl právě Fio bance. Tím v Česku končí možnost získání základních bankovních služeb, aniž byste za ně museli zaplatit. Respektive za část služeb zaplatit budete muset, ale zároveň je zde možnost, jak k nim přijít bezplatně. Stačí splnit několik relativně snadných podmínek.
V Česku se nad bezplatnými účty smráká. Přečtěte si, jak se bezplatné účty výše uvedených bank vyvíjely v čase.
Poštovní spořitelna zdražuje Era osobní účet zadarmo
Poštovní spořitelna od 1. dubna 2011 zdražuje konto Era osobní účet zadarmo. Zatímco dosud za jeho vedení nezaplatíte ani korunu, od prvního dubna zaplatíte 50 korun měsíčně. Banka do svých sazebníků zavádí nový systém, který v Česku nabízí například Raiffeisenbank. Ten spočívá ve výši příchozích plateb a minimálního zůstatku. V případě Poštovní spořitelny a Era osobního účtu zadarmo je kladena podmínka na minimální zůstatek ve výši 15 tisíc korun měsíčně. Tím chce banka omezit zneužívání účtu těm, kteří konto používali pro jeho bezplatné nastavení, avšak většina peněz jim končila v jiné bance nebo kampeličce. Pokud tuto podmínku nesplníte, budete platit. Díky tomu se Poštovní spořitelna „vyautovala“ z pozice lídra na trhu. Na něm byla několik let, i přes silnou mediální masáž její polské konkurentky.
mBank jako bývalá lowcostová jednička
Když na podzim roku 2007 začala v České republice působit polská nízkonákladová jednička mBank, měla řada tuzemských bankovních klientů jasno. Banku vyzkouší a pokud se jim bude líbit, přejdou k ní natrvalo. mBank se po roce působení stala na tuzemském bankovním šestkou co do poštu běžných a spořicích účtů. Celkem mBank do října 2008 získala přes 150 tisíc klientů. Nutno podotknout, že řada účtů je tzv. párová. Banka k tehdy velmi žádanému spořicímu účtu eMax nabízela i bezplatný osobní účet mKonto. Čtěte více: Malý přehled spořicích účtů bez zbytečných ALE...
mBank se začala postupně dostávat do problémů. Na trhu byla spotřebiteli pozitivně vnímaná pro své vysoké úrokové sazby na spořicích účtech. Stalo se, že banka měla na vkladech desítky miliard korun, zatímco půjčky činily jen jednotky miliard korun. Vedení banky sáhlo po tvrdé kůře a začalo nejdříve snižovat úrokové sazby na spořicím účtu eMax. Kromě toho založilo i druhý „spořák“ nazvaný jako eMax Plus. Ten sice nabízel lepší úrokovou sazbu, přesto musel klient splnit nějakou podmínku. Zatím úplně posledním zásahem je omezení bezplatných služeb na mKontu. Banka omezila zejména dosud bezplatné výběry z bankomatů. Chcete-li mít výběry zdarma, musíte každý měsíc zaplatit kartou v předepsaném objemu. Tím se mBank, stejně jako nyní Poštovní spořitelna, vyhýbá tomu, že její klienti využívali jen část jejích služeb. Mít tři výběry z bankomatu měsíčně zadarmo bez omezení bankomatové sítě je pro řadu šetřivějších klientů příliš silné lákadlo. Čtěte více: Kolik stojí výběr hotovosti z tuzemských bankomatů?
Fio banka dosud hrála druhé housle
Fio banka, jak už bylo výše uvedeno, byla do loňského září družstevní záložnou. I přesto nabízela osobní účet nazvané Fio konto. To neslo podobné znaky jako tomu bylo u kont Era osobního účtu zadarmo a mKonta. Kamenem úrazu bylo, že Fio konto nemělo bezplatné výběry z bankomatů jako Poštovní banka nebo mBank. Další komplikací byl fakt, že šlo o družstevní záložnu. Začátkem nultých let začaly tuzemské kampeličky houfně krachovat a řada klientů jim tak přestala důvěřovat. Fio tak bylo jen záležitostí několika fajnšmejkrů a obchodníků s akciemi, neboť společnost vlastnící Fio, družstevní záložnu provozovala i burzovní systém RM-Systém.
Přeměna kampeličky na banku a postup konkurence v podobě kladení podmínek na účty dělá dnes z Fio banky jedinou peněžní instituci, která nabízí široké bankovní služby za takřka nulové ceny. Kamenem úrazu mohou být výběry z bankomatů, které v rámci bankomatové sítě Československé obchodní banky stojí klienty šest korun a v rámci jiných sítí 30 korun. Drobnou komplikací může být 25korunový poplatek za vydání platební karty, se kterou lze platit i na internetu. Čtěte více: Platební karty lze snadno zneužít
Podle těchto kritérií je Fio banka nejvhodnější volbou v oblasti nízkonákladových osobních účtů. Letos v lednu oznámilo vedení banky, že chce v letošním roce získat dalších 50 tisíc klientů. Zatím jich má 80 tisíc. Přidanou hodnotou, kterou je pro Fio banku charakteristická, je i snaha dělat z drobných klientů akcionáře a to pomocí její investiční platformy RM-Systém.
Návod, zejména pro družstevní záložny a malé banky je přitom jasný. Stačí vytvořit bezplatný účet a dobře ho „prodat“ novinářům, kteří se psaním o účtech živí. Úspěch je předem zaručen. Dobrým příkladem je třeba mBank, Poštovní spořitelna anebo Fio banka.