reklama

Paradox živnostníků: Od státu nic nechci aneb Proč mám malý důchod?

redakce dne 13. 09. 2024 - 00:00

Jaké by to bylo, kdybyste neplatili sociální pojištění a důchod si financovali z vlastích peněz? Ukážeme si, jak moc je tento způsob svízelný.

Do redakční pošty přišel e-mail, proč musí živnostníci platit sociální pojištění, když od státu nic nechtějí. Značně buřičský a provokativní dotaz. Podívali jsme se problematiku podrobněji a přinášíme pohled redakce finančního serveru investia.cz. Nemyslíme si, že by osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) neměli platit sociální pojištění. Proč? To si ukážeme níže.

Nic od státu nechci

Určitě jste se setkali s argumentem, že někdo nechce nic od státu. Co to znamená pro oblast placení sociálního pojištění? Třeba to, že nechcete státu pojištění platit a zároveň nečekáte v budoucnosti starobní důchod.

Až dojde na lámání chleba, tak nejedna osoba, co od státu nic nechtěla, rychle změnit názor.

Natažená ruka

Názor lidé mění o to rychleji, jde-li o peníze a starobní důchod. Zvláště u osob samostatně výdělečně činných, které mají díky zisku a daňových povinností odlišný postup při výpočtu příjmů.

Jak vypadá značně motivovaný dav seniorů je vidět dobře u dlouholeté podpory hnutí ANO, které volí důchodci z řad bývalých voličů sociálních demokratů a komunistů. A důchodců do budoucna přibude, tím se jejich voličská síla zvýší.

Investiční gramotnost

Pro odpovědné zajištění na stáří je nutnou nezbytností určitá úroveň investiční gramotnost. Spořením se na penzi nezajistíte. Zbytečně se okradete o výnosy, které byste investováním měli šanci získat. Jenže investovat lidé příliš nechtějí. A pokud už si něco na stáří odkládají, tak jen symbolickou částku. tisícikoruna měsíčně není pro příjmově nadprůměrné OSVČ nic než drobné.

Proto je důležité, aby se lidé nechali testovat ve své víře a přesvědčení.

Pravidelné testování světonázoru

Světonázor v našem případě znamená dlouhodobé ověřování, zda si dotyčná osoba uvědomuje, že neplacením sociálního pojištění od státu nic nedostane. Zároveň by musela dokládat, že si na penzi poctivě spoří a investuje. Tento přístup má celou řadu neduhů.

Tak předně jak často by se musel onen světonázor testovat? Každé tři roky, pět let? A kdy by začal? Dosažením plnoletosti nebo vyplněním formuláře, ve kterém se OSVČ vzdává budoucího starobního důchodu? Jde vlastně se vzdát nároku na starobní důchod? Vyplácení je vždy na žádost dané osoby.

Nemístné je rovněž uvádění, jak moc si daná osoba naspořila. Dosud stát nemá příliš jasno v úsporách. Příjmy dokáže zjistit přes daňová přiznání, ale jmenovitě na hlavu, kolik kdo vlastní a drží? To by se musela změnit pěkná řádka zákonů. Především by musel umět stát data vytěžit, což nyní příliš neumí.

Potud vše vyplývá, že nemá valný smysl odpouštět jedné skupině obyvatel výměnou za nemožnost čerpat starobní důchod. Navíc nejde jen o důchod, nýbrž i o sociální dávky, na které vzniká nárok v okamžiku, kdy to s důchodem nedopadne.